Malý obdélný kostelík s věží a oratoří stával na soutoku řeky Berounky a Úslavy již koncem 12. století, ačkoli první písemná zmínka pochází až z poloviny 14. století. Tehdy totiž místní farář Frána z Chrástu nechal rozšířit vnitřní prostor kostela posunutím jeho severní zdi. Následovalo neklidné období husitských válek, kterému sice odolala dobře opevněná Plzeň, ale vně hradeb umístěný vesnický kostelík byl nájezdy husitů poničen a skončil v rozvalinách. Až v 70. letech se začalo uvažovat o jeho opravě, které se dočkal roku 1480. Tou dobou ještě patřilo patronátní právo Břevnovskému klášteru, což do budoucna přineslo nemalé potíže. Od konce 15. století se totiž rozhořel spor o správu kostela, který skončil likvidací vsi Týnec a připojením kostelíka jakožto filiálního ke sv. Bartoloměji. V polovině 17. století byl kostelík opatřen malým zvonem, který se dochoval do současnosti, byť již pouze v muzejním depozitáři. V roce 1730 se pak sv. Jiří konečně dočkal významné stavební úpravy. Architekt Matěj Ondřej Kondel vyměnil malovaný trámový strop za rákosový, úzká gotická okna za oválná a věž pak zvedl o jedno patro a osadil ji bání s lucernou. Tou dobou ještě v okolí hřbitova fungoval hřbitov, na němž byla zbudována barokní kostnice. Koncem 18. století byla vybourána kazatelna a na její místo umístěn rokokový oltář. V roce 1863 pak stěny bočních lodí ozdobily obrazy Jana Herzoga. Nejradikálnější přestavba však kostel dostihla v letech 1912 až 1913, tehdy se dvou návrhů na novou podobu kostela nakonec prošel „levnější“ plán plzeňského architekta Farkače, který navrhoval úpravu v duchu novogotiky. I přestože nebylo přistoupeno k demolici stavby, jak navrhoval druhý projekt Jana Kotěry, byla autenticita kostela výrazně narušena.

Dnes tedy kostelík sv. Jiří na Doubravce tvoří jednoduchá budova na téměř čtvercovém půdorysu s presbytářem zakončeným pěti stranami osmiúhelníku a zaklenutým žebrovou klenbou. Na severní stěně se k němu napojuje barokní sakristie a od jihozápadu přiléhá apsida. Hlavní vstup zdobí lomený článkovaný pískovcový portál. Z interiéru vyniká zvláště barokní portálový oltář se sochou Madony vykazující znaky dílny z okruhu Víta Stosse, velice cenná je renesanční osmiboká křtitelnice z roku 1539 věnovaná kostelu arcijáhnem Václavem Křakovským. Raně renesanční kazatelna je nyní umístěna v Západočeském muzeu.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Břevnovský klášter
• ves Týnec

věcný:

• kostnice

jmenný:

• Matěj Ondřej Kondel
• Frána z Chrástu
• Jan Kotěra
• Farkač
• Vít Stoss
• Václav Křakovský