Ještě v průběhu 30leté války usilovalo město o zřízení kapucínského kláštera, čímž chtělo demonstrovat úspěšné zakončení rekatolizace. Oficiální výzvu přednesenou na provinčním sněmu kapucínů v roce 1641 však prezentovalo jako prosbu o pomoc s překonáním těžkostí, které Sušici v průběhu válečného běsnění postihly. Kapucíni prosbu vyslyšeli a o dva roky později ji podpořil i Ferdinand III. Slavnostní položení základního kamene se však uskutečnilo až roku 1651. Přední osobností, jež se tohoto aktu účastnila, byl arcibiskup Arnošt z Harrachu, který také dostavěný kostel o čtyři roky později vysvětil. Řád se těšil značné přízni místní šlechty, která jej obdarovávala četnými dary. Zřejmě nejcennější dar věnoval klášteru Jindřich Michael Hýzrle z Chodů, díky němuž byl v kostele umístěn zázračný obraz Panny Marie lákající mnoho zbožných poutníků.

V roce 1707 kostel unikl ničivému požáru a jako poděkování za toto dobrodiní byl před ním vztyčen dřevěný kříž. V 1. polovině 18. století se o rozkvět kláštera zasloužil mistr Mirwald, který nechal přistavět kapli sv. Kříže a přikoupil pozemek k rozšíření zahrady, kde bratři pěstovali ovoce a zeleninu nejen pro vlastní potřebu, ale také na prodej.

Vedle hospodářství se kapucíni v Sušici věnovali i vědecké činnosti. Ke klášteru přináležela rozsáhlá knihovna a koncem 19. století přibyla na dvoře kláštera nádržka s vodou, kde se chovaly ryby, jejichž výzkumem se zabýval kvardián Augustin Kubeš. V té době se také výrazně proměnila vnější podoba kostela, malíř Jan Vysekal obnovil v průčelí kostela obraz klečícího sv. Felixe se znakem kapucínského řádu. Série menších oprav pak probíhala v průběhu celé první poloviny 20. století, tou dobou se však již také výrazně redukoval počet řeholníků a rok po oslavách 300letého výročí získání obrazu Panny Marie Bolestné byl klášter definitivně zrušen. Poslední 3 řeholníci pak byli nuceni odejít do Broumova.

Kvůli vedení silnice se pozměnila vnější podoba kostela, v roce 1984 pak byl omítnut výraznou růžovou omítkou. Po odchodu kapucínů se stal majetkem sušické římskokatolické farnosti a nadále se tu každý první pátek v měsíci celebrovaly mše.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• knihovna
• kapucíni
• obraz Panny Marie Bolestné

jmenný:

• Václav Rudolf Mirwald
• Arnošt z Harrachu
• Jindřich Michael Hýzrle z Chodů
• Mirwald
• Augustin Kubeš
• Jan Vysekal
• Ferdinand III.