Přibližně 8 km severovýchodním směrem od Klatov se nachází víska Měcholupy, která je dnes součástí katastrálního území nedaleké Předslavi. Zřejmě již ve 13. století tu stálo šlechtické sídlo, jehož stavitel nám však není znám. Roku 1245 se totiž v listině Kunhuty, manželky českého krále Václava I., objevuje Amcha z Měcholup. Další zpráva ale pochází až z konce 14. století, kdy tu byl držitelem jakýsi Arnošt. Roku 1436 byl statek jako zástava odevzdán Jindřichovi z Vraního a o necelých 40 let později jej získali páni z Jindřichovic. Jako první je tu k roku 1464 uváděn Sobín a po něm Přibík. I během 16. století se na Měcholupech rychle střídali majitelé, počátkem 16. století tu pobýval Lev Apolon ze Žihobec, později Volf Sedlecký z Újezdce a roku 1625 Měcholupy zakoupila Apoléna Čejková, rozená z Chudenic, manželka pána z Němčic, po níž se statek dostal na delší čas do držení Račínům. Ve smlouvě datované k 29. lednu 1647 jej totiž zakoupila Alžběta Zuzana Račínová. Koncem 17. století sem přichází opět nová vrchnost, tentokrát v osobě Františka Mikuláše, hraběte z Morzinu, který statek roku 1696 prodal Ferdinandu Ludvíkovi Libštejnskému z Kolovrat, jenž byl velkopřevorem řádu maltézských rytířů. Právě za Ferdinanda došlo ke spojení Měcholup s Pečetínem, přičemž tyto dva statky pak byly základem pozemkové domény maltézských rytířů na Klatovsku. Řád využíval Měcholupy jako své hospodářské zázemí minimálně po 200 let, koncem 18. století tu stály 2 mlýny, poplužní dvůr se šlechtickým sídlem, sýpka, hostinec a kaple.

Až počátkem 20. století musel řád z důvodu majetkové redukce odprodat i statek Měcholupy, který roku 1925 zakoupila Ida Kratochvílová a Jan Třebický. Po druhé světové válce byl dvůr zestátněn a tvrz se naopak dostala do soukromého vlastnictví, v němž je dodnes.

Nejstarší dochované části původní tvrze jsou datovány do 14. století. Během 15. a 16. století však došlo k rozsáhlé přestavbě v tzv. starý zámek, který měl podobu čtyřkřídlé stavby nepravidelného půdorysu obtáčející se kolem úzkého nádvoří. Části stavby byly jednopatrové kryté valbovou střechou. Z nejstarší fáze se pak dochovala hranolová věž a k ní přiléhající východní palác, přičemž právě ona robustní věž nevybočující ze siluety samotného objektu u vstupu od dvora zajímavě dotváří vnější podobu tvrze. Část obvodu tvrze dále vymezovala pozdněgotická hradba se zaobleným nárožím na severozápadní straně. Východní a severní křídlo bylo propojené pavlačovou chodbou, kterou v době barokní nahradila arkáda.

Na počátku 19. století, kdy na Měcholupech působil Leopold Strassold, jakožto nejvyšší zástupce řádu, se sídelní prostory využívané především ke správním účelům rozrostly o tzv. nový zámek, což byla jednoduchá přízemní budova v klasicistním slohu s mansardovou střechou a patrovým rizalitem. Tato nová část však, na rozdíl od původní tvrze, zmizela ve 2. polovině 20. století, kdy na jejím místě byl vystavěn dětský domov se zvláštní školou.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• sýpka
• mlýn
• řád maltézských rytířů
• hostinec

jmenný:

• Václav I.
• páni z Jindřichovic
• Amcha z Měcholup
• Arnošt z Měcholup
• Jindřich z Vraního
• Sobín z Jindřichovic
• Přibík z Jindřichovic
• Lev Apolon ze Žihobec
• Volf Sedlecký z Újezdce
• Apoléna Čejková
• Alžběta Zuzana Račínová
• František Mikuláš z Morzinu
• Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat
• Ida Kratochvílová
• Jan Třebický
• Leopold Strassold