- Panská sídla
Zaniklá tvrz Luby (shluk budov čp. 10, 30, 31, 32, 33)
Luby - Okres Klatovy
Základní informace
typ památky: Panská sídla - tvrze
stavební sloh: gotika
historická epocha: středověk
Stručné představení
Na místě dnešního jižního předměstí Klatov se ve středověku nacházel samostatný statek Luby, kde si ve 14. století nechala místní šlechta vystavět tvrz, dnes již docela pohlcenou výstavbou hospodářských a obytných prostor.
Historie
Vydáme-li se do Klatov od jihu, budeme projíždět částí města, která byla kdysi samostatným statkem. Již na počátku 14. století tu pobýval jakýsi Ctibor, který byl však roku 1316 zavražděn. Jeho potomci tu pak zřejmě sídlili až do přelomu století, neboť až kolem roku 1400 zakoupil tento statek Oldřich, prapředek rodu Loubských, kteří Luby vlastnili až do první poloviny 16. století. Tou dobou bratři Vilém a Ladislav Loubští přenechali tvrz přívržencům Heřmana Janovského, pána na nedalekých Janovicích a nechvalně proslulého opovědníka českého krále, který nakonec před královským vojskem zbaběle utekl do Bavor. Před rokem 1544 pak obě poloviny loubského panství získal Vilém z Lub a ten je záhy prodal městu Klatovy. Královské město se však aktivně zapojilo do povstání proti králi Ferdinandovi I., za což jim byl roku 1547 veškerý majetek zkonfiskován. Již dva roky poté jim ale byly Luby i s tvrzí navráceny a město tak s přestávkou mezi léty 1619 a 1629 vlastnilo tento statek až do 20. století.
Pozůstatky lubské tvrze můžeme dodnes najít v částech budov s číslem popisným 10, 30 a 33. O opevnění a pasivní obraně tvrze nic nevíme, samotná podoba objektu je přesto částečně rekonstruovatelná. Šlo o trojdílnou palácovou stavbu s dvorkem na jižní straně. K rozsáhlejší přestavbě došlo s největší pravděpodobností již koncem 15. století. K patrovému paláci byla připojena věžovitá brána, patrná v západní části domu č. p. 33. Uvnitř paláce byla zřízena velká světnice zateplená dřevěným obložením a opatřená roubeným stropem, na jižní straně byla hrotitá brána s vpadlinou pro padací most a na severní straně se nacházel další hrotitý portál v patře, který s největší pravděpodobností vedl na pavlač. Nejvyšší patro bylo vysazeno na krákorcích. Poté, co v polovině 16. století získali statek Klatovy, přestala tvrz sloužit jako šlechtické sídlo a postupně chátrala. Dnes je objekt nepřístupný veřejnosti a slouží obytným účelům.
Další
Literatura
Rejstříky
jmenný: