- Panská sídla
Zámek Kundratice (čp. 1)
Kundratice - Okres Klatovy
Základní informace
typ památky: Panská sídla - zámky
stavební sloh: renesance, klasicismus
historická epocha: novověk
Stručné představení
Jihovýchodně od Hartmanic se nachází původně renensanční zámeček, který nechal v empírovém duchu upravit v roce 1840 Karel Villani.
Historie
Ves Kundratice vznikla nejpozději ve 14. století zřejmě jako osada rýžovníků zlata. Ačkoli první zmínky o obci pocházejí již z roku 1360, šlechtické sídlo tu zřejmě ještě tou dobou nestálo. Středověká tvrz, na které seděli Kocové z Dobrše je zmiňována až při prodeji zdejšího panství roku 1684 Vilému Alexovi Běšínovi z Běšin a jeho manželce Maximiliáně Heleně Běšínové, která pocházela z rodu Koců z Dobrše, původních majitelů zdejšího sídla. Běšínové si však kundratický statek nenechali příliš dlouho a již roku 1702 jej Maximiliána prodala Marii Františce Novohradské z Kolovrat. Ani paní Kolovratová však neměla s Kundraticemi velké plány a záhy jej předala dál. Roku 1709 sem přichází nový majitel, František Karel Villani. Právě on nechal ve 2. polovině 18. století vystavět v Kundraticích šlechtické sídlo, snad kolem roku 1757. Za necelých 100 let později bylo potřeba provést generální rekonstrukci, do které se pustil Karel Villani. Pod jeho dohledem se tak kundratické sídlo proměnilo v moderní empírový zámek a přibyla vedle něj ještě kaple sv. Antonína. Již roku 1861 však Villaniové statek prodali a Kundratice nově získal Willibald Huttary.
Ve 20. století pak kundratický zámeček hostil řadu významných osobností včetně prezidenta Masaryka, které sem přijely na pozvání tehdejšího majitele proslulého bankéře Františka Haška. Po jeho tragické smrti roku 1942, kdy byl popraven nacisty, tu ještě krátce pobýval jeho syn, který však byl před únorem 1948 vyslán do USA jako finanční odborník. Po komunistickém převratu zůstal za oceánem již natrvalo. Zámek mu byl posléze zkonfiskován a přestavěn na byty a kanceláře. Dnes jej vlastní vnučka Františka Haška Eliška Hašek-Coolidge.
Kundratický zámek nahradil snad v polovině 18. století starší renesanční tvrz. Přízemí obdélné patrové zámecké budovy totiž vykazuje jasný renesanční původ, patro je naopak empírové. Hlavní, severně orientované, průčelí nese mělký rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem. V severním i jižním štítu byly umístěny hodiny, nad hodinovým strojem pak střížka se zvonem. Z průčelí pod štítem vystupuje balkon podpíraný sloupy. Střecha je valbová s mansardovými okénky.
Další
Fotografie
