Počátek výstavby kamenných měšťasnkých domů sahá do 14. století, ačkoli k rozparcelování plochy klatovského náměstí došlo pochopitelně záhy po založení města. Klatovští měšťané se mohli pochlubit nezvykle velkými parcelami, jejich šířka byla 17 až 18 metrů, což byl téměř dvojnásobek běžné parcely v jiném královském městě. Každý dochovaný původní měšťanský dům je dnes zajímavým celkem s bohatou historií. Domy původně nebyly číslovány, v Klatovech k této inovaci přikročili až v roce 1786, ale odlišovala je domovní znamení, díky nim se tak domům dodnes říká U Černého orla, U Bílého jednorožce, U Dvou bílých růží, U Koule apod. Gotické domy měly obvykle trojtraktovou dispozici, výjimečně jednotraktovou, již od 14. století se také mezi síní a komorou nacházela černá kuchyně. Střechy pokrývaly šindele, v ojedinělých případech také tašky. Omezený prostor městského rynku nutil měšťany, aby své domy rozšiřovali do patra a do podzemí. Kamenné nadstavby vyrůstaly nad zastřešenými průjezdy, sklepy pak mívaly často i několik pater. Jednolitý shluk měšťanských domů narušovaly úzké uličky, tzv. soutky, které měly především odvádět dešťovou vodu a splašky.

Ze zajímavých měšťanských staveb můžeme zmínit dům čp. 104 v Denisově ulici, který je považován za reprezentativní dům palácového charakteru. V domě čp. 127 v Krameriově ulici byly zase identifikovány prvky vzácné dýmníkové patrové kuchyně. Horní mázhaus byl k vidění v domě čp. 151 na náměstí. Dřevěnou komorou s roubenou klenbou na uchovávání potravin se chlubil dům čp. 63 u Černé věže. Za zmínku stojí také západní část náměstí u jezuitského kostela, kde se nacházela řada masných a chlebních krámků.  

Literatura

Seznam literatury