- Církevní stavby
Kostel sv. Jakuba v Hostouni
Hostouň - Okres Domažlice
Základní informace
typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: gotika, baroko
historická epocha: středověk
Stručné představení
Oblíbené poutní místo. Vedle kostela areál fary.
Historie
Původní kostel je zmiňován k roku 1360, v 18. století byl přestavěn v barokním slohu. Při průzkumu v letech 1999 – 2000 se zjistilo, že hranolová vysoká věž je až do výšky čtvrtého patra gotická, nikoliv až barokní, jak se uvádělo dříve. Poslední gotické patro sloužilo jako zvonice, světlo se sem dostávalo třemi hrotitými okny s kružbami. Na gotickou část byla přistavěna dvě další patra v renesanci a v pozdním baroku. Kostel také zůstal stát na svém původním gotickém půdorysu, ve středověku byl tedy na venkovský kostel dosti velký. V severní stěně kostela se uchoval gotický sedlový portál. Původně středověký je zřejmě i presbytář.
Kostel býval v baroku oblíbeným poutním místem. Roku 1727 sem preláti pražského arcibiskupství přenesli uctívanou sochu Piety ze staré dřevěné poutní kaple Bolestné Matky Boží za městem. Komise zkoumala její zázraky, které byly patrně uznány. Již v následujícím roce začala totiž přestavba farního kostela na poutní kostel, ukončená podle chronogramu roku 1731. Tehdy byla také přistavěna fara. Finanční podporu poskytl majitel panství František Norbert Trauttmansdorff. Kostel byl ještě několikrát upravován. Roku 1877 ho poškodil velký požár města. Hořící střecha kostela byla tehdy vidět z dálky. Propadla se i klenba, která prorazila vchod do hrobky Gutštejnů pod kostelem. Věž získala po tomto požáru novou jehlancovou střechu, před rokem 1877 měla ještě barokní báň. Zařízení interiéru je proto dnes převážně novorenesanční. Poslední velká rekonstrukce proběhla roku 2000. Zázračná soška se nedochovala, zmizela neznámo kam, zbyla jen její kopie. Ta byla zhotovena pro výklenek při vstupu do kostela, zhotovil ji kameník z Horšovského Týna při barokní přestavbě kostela.
Ve zdi fary (čp. 1) jsou zasazeny heraldické náhrobníky Jindřicha Budešického a jeho manželky Kateřiny z roku 1589 pocházející z interiéru kostela. Místní Svatý Jakub se stal roku 2004 prvním kostelem v České republice ležícím na tzv. Svatojakubské cestě do slavného poutního města Santiago de Compostela.