Kostel byl vybudován v tržní vsi na pravém břehu řeky, na tzv. Velkém předměstí. Poblíž byl dvůr horšovskotýnského arcijáhna (duchovní zástupce pražských biskupů). Kostel byl již od středověku ohrazen. V místech dnešního kostela sv. Apolináře stával již od 2. pol. 13. století kostel P. Marie. Jeho lomený ústupkový portál byl vsazen v jižní lodi dnešního kostela. Příkaz ke stavbě většího kostela dal pravděpodobně arcibiskup Arnošt z Pardubic koncem 14. století, stavba se však protahovala a nebyla patrně nikdy dokončena podle původních plánů. Svědčí o tom zdobný polygonální presbytář s gotickými opěráky a chrliči a příliš skromná hlavní loď. Je jisté, že stavbu přerušily husitské války. Roku 1431 husité navíc vypálili předměstí Týna, což bylo patrně právě toto předměstí s kostelem. Doba navíc přinesla změny majitelů Horšovskotýnska. V 16. století dostal novou renesanční zvonici, roku 1769 byl zbarokizován, změnila se především podoba hlavní lodě. V kostele se dochovalo 25 náhrobníků, nejčastěji jsou zmiňovány renesanční náhrobek Bohuslava z Ronšperka (zemřel roku 1506) a renesanční figurální náhrobek se zobrazením Ziguny z Gutštejna (první manželky Wolfa z Ronšperka), která zemřela roku 1530. V boční kapli s křížovou klenbou z doby před polovinou 14. století se dochovala veduta zachycující, jak vypadalo město patrně koncem 15. století. Na svornících presbytáře jsou dodnes vymalovány erby arcibiskupů Jana z Jenštejna a Olbrama ze Škvorce. V kostele se dochovaly také pozdně gotické nástěnné malby (kolem roku 1500). Pozdně gotická je také socha sv. Anny Samotřetí. V letech 1988 – 1989 probíhala poslední velká rekonstrukce interiérů.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• náhrobníky

jmenný:

• Arnošt z Pardubic
• Bohuslav z Ronšperka