Renesanční zámek, původně gotický hrad pražských biskupů. Kamenný hrad se čtyřmi hranolovými věžemi vznikl ve 13. století za biskupa Jana III. z Dražic. Dnes z něj zůstala zachována část místností, sklepy a především raně gotická kaple (dokončena v 50. – 60. letech 13. století), zasvěcená Nejsvětější Trojici. Najdeme ji v dnešním západním křídle zámku. Když Jan z Lobkovic opravoval po požáru roku 1547 hrad, nechal upravit také kapli, ve které spadla i část kleneb. Nechal se zde také zobrazit na nových freskách. Zachycena je i podoba Týna, tak jak vypadal kolem roku 1558. Poslední velké opravy kaple skončily roku 1988. Východní křídlo zámku vzniklo právě v letech 1557 – 58, jeho nejcennější částí je velký erbovní sál, kde je ve střední lunetě proti vstupu opět zobrazen Jan z Lobkovic jako předseda nejvyššího soudu. Nechybějí erby těch rodů, které zasedaly u soudu v Janově době. Severní křídlo zámku, vzniklé na gotické hradbě, mělo ve spodní části kuchyně, v patře byly patrně prostory s výhledem na park určené pro Janovu druhou manželku Bohunku. Jižní křídlo přibylo za třetího z Lobkoviců Viléma Popela z Lobkovic, stavěli ho po roce 1616 Italové dle projektu Agostina Galliho, který pracoval již na Lobkovickém paláci v Praze. Přibylo také purkrabství a bylo vybudováno nové opevnění. Zámek tak získal tradiční čtyřkřídlou podobu renesanční pevnosti. Vstupuje se do něj přes příkop po kamenném mostě, přímo z hlavního náměstí. Za Ferdinanda Trauttmansdorffa byl zámek upraven v historizujícím slohu, včetně typické fasády se psaníčkovým sgrafitem (1880, architekt Josef Schulz). Zámek je od roku 1996 Národní kulturní památkou, je ve správě Památkového ústavu v Plzni. Nabízí několik okruhů podle rozdělení křídel (hrad, zámek, kuchyně, erbovní sál, park, purkrabský palác – zde zejména muzejní expozice k historii Horšovskotýnska) a různé příležitostné i dlouhodobé výstavy. Většina návštěvníků si ovšem zapamatuje zejména onen pověstný brk, kterým byl prý podepsán roku 1648 vestfálský mír, také díky diplomatickému úsilí tehdejšího majitele zámku hraběte Maxmiliána Trauttmansdorffa. Popularitu si získala i expozice o Mitsuko, slavné japonské manželce hraběte Coudenhove-Kalergi (viz Poběžovice).

Na zámku našly útočiště i různé ohrožené památky z okolí, např. sochy sv. Petra a Pavla sňaté z průčelí městského kostela. Tři sta let z něho shlížely na město. Při opravě byly přemístěny pod přístřešek na zámek. Na zámek byl přemístěn také sv. Prokop (1786) ze zbořeného zámku v Újezdě Svatého Kříže. Prokop krotí ďábla, je zobrazen jako opat s berlou a mitrou. Na podstavci jsou erby Koců z Dobrše a Cukrů z Tamfeldu. Sochu pravděpodobně objednala právě Františka Romana Cukrová, provdaná za Václava Koce z Dobrše.

Na nádvoří zámku je dnes také starý smírčí kámen. Stával nad Horšovským Týnem u silnice do Borovice. Roku 1990 byl nalezen poškozený v rozoraném poli, přestože byl kříž od roku 1972 chráněnou památkou. Smírčí kámen je opatřen reliéfem tří krátkých mečů, tesáků, kolem nich je opis v gotické minuskule. Reliéf na zadní straně napovídá, že kámen mohl být původně vyšší. Dle pověsti se na místě, kde stával, zabili navzájem dva řezníci (vidět byly jen dva mečíky). Kámen je také někdy považován za mezník spojený s městským právem.

Zámecký park funguje dnes částečně jako park městský (jeho spodní část). Protéká jím Křakovský potok. V parku je několik zajímavých staveb, zejména v zámecké části. Panstvo se v parku bavilo např. v altánu v podobě renesanční vyhlídkové věže, kterou spojovala lipová alej s nejstarší českou loretou (postavena po roce 1584 Kryštofem z Lobkovic, později sloužila jako lovecký gloriet). Na návrší za parkem upoutá tzv. vdovský dům, ve kterém bydleli úředníci, zmíněný poprvé kolem roku 1730. Tradice však objekt připisovala, jak název napovídá, vdově po Janu Lobkovicovi. Jeho třetí žena Alžběta z Rogendorfu přežila svého manžela o třicet let. Ve skutečnosti však žila na svém vdovském statku s názvem Pátek. Vdovský dům sloužil od roku 1947 jako muzeum Horšovskotýnska (do 80. let), dnes jsou exponáty k vidění v rámci okruhu Purkrabský palác na zámku.  Při vchodu do parku (naproti kapucínskému klášteru) stojí budova bývalé renesanční míčovny (zmíněna 1622) a při silnici směrem na Horšov najdeme barokní sýpku.

V parku se nachází naučná stezka „Královská rokle.“ Název byl zvolen na počest čtyř návštěv anglického krále Edwarda VII. na Horšovskotýnsku v letech 1904 – 1908.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• Loreta
• smírčí kříž
• míčovna
• barokní sýpka
• purkrabský palác
• vdovský dům

jmenný:

• Vilém Popel z Lobkovic
• Jan z Lobkovic
• Josef Schulz
• Jan III. z Dražic
• Agostino Galli
• Edward VII.