- Drobné památky
Staré Sedliště
Staré Sedliště - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
Obec Staré Sedliště existovala už na sklonku 12. století, ve vlastnictví vesnice a od 16. století městečka se vystřídala řada šlechtických rodů, mezi jinými Kfelířové ze Zakšova nebo Brisigellové.
Památky v oblasti
Fara ve Starém Sedlišti (čp. 178)
Fara ve Starém Sedlišti, která se nachází v sousedství místního kostela svatého Prokopa a Oldřicha, byla vybudována v 18. století; patrové barokní stavení s obdélníkovým půdorysem se vyznačuje mohutnou mansardovou střechou a výklenkovou sochou ...
Kostel sv. Prokopa a Oldřicha ve Starém Sedlišti
Kostel svatého Prokopa a Oldřicha je starobylého původu, poprvé byl připomínán roku 1384, jeho loď byla v letech 1717 až 1719 barokně obnovena. Sakrální památka se pyšní trojúhelníkovým štítem s volutami a gotickým sanktuářem.
Socha sv. Jana Nepomuckého ve Starém Sedlišti
V horní části starosedlišťské návsi se k nebi tyčí kamenná barokní plastika svatého Jana Nepomuckého, umístěná na mohutném hranolovém podstavci. Dílu, které vzniklo mezi lety 1718 a 1728, byla předlohou slavná bronzová socha téhož světce z  ...
Historie
Vesnice Staré Sedliště, která byla dříve známa také pod německým označením Alt Zedlisch, se nachází na východním předpolí Českého lesa přibližně v půli cesty mezi Tachovem a Borem u Tachova. Osada se rozkládá v relativně rovinatém terénu, malebná krajina v okolí Starého Sedliště je protkána řadou rybníků, planin a lesíků.
Historie Starého Sedliště začíná už ve 12. století, řadí se tedy ke starší vrstvě středověkého osídlení Tachovska. V písemných pramenech poprvé vystupuje roku 1177, konkrétně se jedná o listinu, jejímž vydavatelem byl kníže Soběslav II. Mladším souputníkem obce se ve 14. století stalo nedaleké Nové Sedliště, o němž se poprvé hovoří v urbáři z šedesátých let 14. věku. Tou dobou už ve Starém Sedlišti nepochybně stávala tvrz, s jejíž držbou se až do počátku 17. století pojily manské povinnosti vůči pánovi tachovského hradu. Po husitských válkách získal ves Zikmund Kfelíř ze Zakšova, jehož potomci obec spravovali až do roku 1623, během své vlády si na panovníkovi vymohli povýšení Starého Sedliště na městečko.
Jan Vilém Kfelíř ze Zakšova se dopustil osudové chyby, když se na počátku třicetileté války postavil proti Ferdinandovi II. Rebelové byli poraženi a nešťastný Jan Vilém byl potrestán ztrátou Starého Sedliště, k němuž předtím přivtělil nedávno zakoupený statek Částkov. Konfiskovanou osadu získal Jan Kryštof Kavka z Říčan, jehož dcery ji ve druhé půli 17. století prodaly německému šlechtickému rodu Brisigellů, který nechal v Sedlišti vybudovat barokní zámek. Po roce 1717, kdy Brisigellové z místního zboží odešli, se v čele malého panství vystřídala v poměrně rychlém sledu celá řada urozených majitelů, mezi nimiž vyniká známý osvícenský přírodovědec Ignác Born, který v městečku v sedmdesátých letech 18. století několik let přímo pobýval.
Hlavní zdroj obživy místních poddaných představovaly zemědělství a řemeslná výroba, k nimž se od přelomu 18. a 19. století přidružil čilý obchod s vlnou a peřím, část měšťanů se také věnovala výrobě punčoch. Roku 1910 se Staré Sedliště prostřednictvím nově otevřené trati z Domažlic do Plané u Mariánských Lázní napojilo na železniční síť. Vesnice si do dnešní doby uchovává poklidný zemědělský ráz. Roku 2014 zde trvale žilo přes 1 300 obyvatel.
Významné pověsti
Poklad na Úšavském vrchu
Západně od Starého Sedliště se k nebi tyčí zalesněný Úšavský vrch. Lidé z okolí si dříve vyprávěli, že se zde před dávnými věky odehrála velká a krvavá bitva. Vítězná strana získala bohatou kořist, kterou však velitel nařídil zakopat na úpatí kopce. Poklad prý na svého nálezce čeká dodnes. Pověsti s motivem ukrytého zlata, stříbra, mincí a dalších cenností patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším dílům lidové slovesnosti, setkáme se s nimi takřka bez výjimky ve všech koutech Čech, Moravy a Slezska. Velmi často se vztahují k nápadným přírodním útvarům nebo výrazným stavbám, kupříkladu hradům, zámkům, tvrzím či klášterům.
Významné osobnosti
Ignác Antonín Born
1742 - 1791
Další
Literatura
Rejstříky
místní:jmenný:
- Ferdinand II.
- Jan Kryštof Kavka z Říčan
- Brisigellové
- Zikmund Kfelíř ze Zakšova
- Jan Vilém Kfelíř ze Zakšova