Vesnice Staré Sedliště, která byla dříve známa také pod německým označením Alt Zedlisch, se nachází na východním předpolí Českého lesa přibližně v půli cesty mezi Tachovem a Borem u Tachova. Osada se rozkládá v relativně rovinatém terénu, malebná krajina v okolí Starého Sedliště je protkána řadou rybníků, planin a lesíků.
Historie Starého Sedliště začíná už ve 12. století, řadí se tedy ke starší vrstvě středověkého osídlení Tachovska. V písemných pramenech poprvé vystupuje roku 1177, konkrétně se jedná o listinu, jejímž vydavatelem byl kníže Soběslav II. Mladším souputníkem obce se ve 14. století stalo nedaleké Nové Sedliště, o němž se poprvé hovoří v urbáři z šedesátých let 14. věku. Tou dobou už ve Starém Sedlišti nepochybně stávala tvrz, s jejíž držbou se až do počátku 17. století pojily manské povinnosti vůči pánovi tachovského hradu. Po husitských válkách získal ves Zikmund Kfelíř ze Zakšova, jehož potomci obec spravovali až do roku 1623, během své vlády si na panovníkovi vymohli povýšení Starého Sedliště na městečko.
Jan Vilém Kfelíř ze Zakšova se dopustil osudové chyby, když se na počátku třicetileté války postavil proti Ferdinandovi II. Rebelové byli poraženi a nešťastný Jan Vilém byl potrestán ztrátou Starého Sedliště, k němuž předtím přivtělil nedávno zakoupený statek Částkov. Konfiskovanou osadu získal Jan Kryštof Kavka z Říčan, jehož dcery ji ve druhé půli 17. století prodaly německému šlechtickému rodu Brisigellů, který nechal v Sedlišti vybudovat barokní zámek. Po roce 1717, kdy Brisigellové z místního zboží odešli, se v čele malého panství vystřídala v poměrně rychlém sledu celá řada urozených majitelů, mezi nimiž vyniká známý osvícenský přírodovědec Ignác Born, který v městečku v sedmdesátých letech 18. století několik let přímo pobýval.
Hlavní zdroj obživy místních poddaných představovaly zemědělství a řemeslná výroba, k nimž se od přelomu 18. a 19. století přidružil čilý obchod s vlnou a peřím, část měšťanů se také věnovala výrobě punčoch. Roku 1910 se Staré Sedliště prostřednictvím nově otevřené trati z Domažlic do Plané u Mariánských Lázní napojilo na železniční síť. Vesnice si do dnešní doby uchovává poklidný zemědělský ráz. Roku 2014 zde trvale žilo přes 1 300 obyvatel.
