- Panská sídla
Zámek Letiny (čp. 70)
Lázně Letiny - Okres Plzeň-jih
Základní informace
typ památky: Panská sídla - zámky
stavební sloh: baroko
historická epocha: novověk
Stručné představení
Původně barokní lovecký zámeček byl později přestavěn na lázeňský dům. Počátky lázeňství v Lázních Letiny spadají zřejmě do roku 1766.
Historie
Počátky lázeňství v Lázních Letiny sahají pravděpodobně do roku 1766, kdy byl místní barokní lovecký zámeček přestavěn na lázeňský dům. Zámek nechal postavit kolem roku 1700 Karel Jan Pikhart ze Zeleného Údolí. Úpravy v roce 1766 nechali provést Morzinové, kteří tehdy sídlili v Dolní Lukavici. Později se majitelem stal rod Schönbornů.
Počátky zdejšího lázeňství byly nesmělé, a to i poté, kdy byla v roce 1796 realizována nová lázeňská budova. Lázně bojovaly s nedostatkem klientely. Ve 20. letech 19. století byla dokonce část lázeňské budovy využita ke skladování obilí. Až později se lázně dostaly do širšího povědomí. V letech 1900 a 1901 bylo dokonce přistavěno několik budov, zvláště nový lázeňský dům a kolonáda, takže byl dokončen celý lázeňský komplex, jehož součástí byl i zámek. Lázně patřily do skupiny klimatických lázní, byl zde železitý pramen sv. Vintíře a dobrá slatina, využívaná k léčení horních cest dýchacích, revmatismu i kožních nemocí.
Roku 1923 byly lázně v rámci pozemkové reformy prodány a poté do doby znárodnění vystřídaly několik majitelů. Téměř po celou 2. polovinu 20. století je vlastnily plzeňské Škodovy závody (dočasně Závody Vladimíra Iljiče Lenina). Ty tady v roce 1955 zřídily doléčovací nemocnici. Po roce 1990 byl provoz uzavřen a většina budov opuštěna a vystěhována. Dnes zde působí soukromé zdravotnické zařízení, poskytovatel sociálních služeb.
Na bývalém loveckém zámečku je pamětní deska Vojtěcha Mrázka (1864–1925), který zde působil před první světovou válkou jako lázeňský lékař a založil tady vodoléčebný ústav.
O prázdninách navštěvoval rodnou Březnici a Lázně Letiny spisovatel, překladatel, redaktor, propagátor slovanské vzájemnosti a profesor slovanských jazyků na univerzitě ve Varšavě Jan František Jezbera (1829–1901). Prázdninový pobyt spojuje s Lázněmi Letiny také Josefa Wünsche (1842–1907), rokycanského rodáka, středoškolského pedagoga, vášnivého cestovatele, který proslul jako objevitel pramenů řeky Tigris. V lázních se léčilo mnoho známých osobností, jako byli spisovatelé Karel Klostermann, Adolf Heyduk, Alois Jirásek, Josef Hais Týnecký, František Alois Hora, Karel Koval, literární historik a kritik Václav Tille, literární kritik a novinář František Xaver Šalda, herci Jindřich Mošna, Miroslav Horníček, malíř a sochař Jakub Obrovský a další.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný:
- Alois Jirásek
- Jan František Jezbera
- Josef Wünsch
- Vojtěch Mrázek
- Karel Jan Pikhart ze Zeleného Údolí
- Karel Klostermann
- Adolf Heyduk
- Josef Hais Týnecký
- František Alois Hora
- Karel Koval
- Václav Tille
- František Xaver Šalda
- Jindřich Mošna
- Miroslav Horníček
- Jakub Obrovský