Pro obec Rozvadov, která leží jen několik set metrů od státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, má němčina označení Roßhaupt. Protáhlá osada se nachází ve zvlněné zalesněné krajině střední části chráněného pohoří Český les.

První písemná zmínka o osídlení těchto končin pohraničního hvozdu se datuje do roku 1115. Trvalo však více než 400 let, než se v historických pramenech objevila explicitní zpráva o samotném Rozvadově, konkrétně se tak stalo roku 1581 ve dnes nedochovaném urbáři tachovského panství. Strategická poloha na staré obchodní cestě, která od středověku spojovala Čechy s Bavorskem, učinila z vesnice příhodné místo pro výběr cel. Netrvalo dlouho a ve vsi byl otevřen celní úřad, poprvé připomínaný roku 1613. Na přelomu 16. a 17. století byla v blízkosti Rozvadova zprovozněna sklárna.

Důležitou epizodou v životě obce se stala třicetiletá válka. Na počátku konfliktu, v létě roku 1621, se na česko-bavorském pomezí střetly císařská armáda vedená generálem Janem Tillym a protestantské Mansfeldovo vojsko, které tábořilo na opačném břehu potoka Rehlingbach u německého Waidhausu. Tilly zabránil silnějšímu Mansfeldovu sboru v průniku do Čech, ke splnění úkolu mu pomohlo rozsáhlé polní opevnění, které nechal za tímto účelem zhotovit.

První sakrální stavba v Rozvadově, kostel svatého Václava, byla vybudována na počátku 19. století a vysvěcena roku 1825. Před druhou světovou válkou měla vesnice přes 1 000 obyvatel, mezi nimiž jednoznačně převažovali příslušníci německého etnika. Po přijetí mnichovské dohody byl Rozvadov přičleněn k Německu, po roce 1945 přišel o většinu své populace, která byla z Československa vysídlena. Po únorovém převratu se osada ocitla v ostře střeženém pohraničním pásmu.

Nový rozmach Rozvadova přišel až po roce 1989. V obci, která dnes těží ze své výhodné polohy v blízkosti dálnice D5, žije trvale zhruba 750 obyvatel.

O zakletém Jankovi

Poblíž Rozvadova stávala v minulosti pohraniční víska Střeble, jejíž součástí byl podle pověsti krásný zámek. Jeho držitelem byl Janek, který ve vesnici založil sklárnu, jež mu přinesla značné bohatství. Prostí lidé se však Janka báli, neboť si mysleli, že se spolčil s ďáblem. V okamžiku, kdy Janek zemřel, se prý jeho duše proměnila v černou vránu. Jankův duch v podobě krákavého opeřence nemohl nikde nalézt klid, bloudil světem tak dlouho, až se nechal lapit knězem, který vránu zavázal do pytle a vhodil do lesní bažiny. Jankův přízrak se od té doby zjevuje v předvelikonoční a předvánoční době v okolí Střebelského vrchu.

Přestřižení železné opony v Nových Domcích u Rozvadova

Hraniční přechod mezi západočeským Rozvadovem a bavorským Waidhausem byl v provozu od skončení druhé světové války. Na německé straně prováděla osobní a pasovou kontrolu až do roku 1948 americká armáda, poté tyto úkoly převzala bavorská zemská pohraniční policie. Roku 1949 se v československé části pomezního pásma začaly budovat zátarasy a kasárna pro policisty, kteří měli přechod střežit. V červenci 1951 přijalo československé Národní shromáždění zákon o ochraně státních hranic, který byl reakcí na vlnu emigrace, jež zemi zachvátila po únorovém převratu. Nové legislativní opatření zřídilo kolem hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem dvoukilometrové zakázané pásmo, kam nebylo možno vstoupit bez zvláštního povolení. Kolem hranic s „kapitalistickou cizinou“ vyrostla důmyslná soustava překážek, pastí a plotů z ostnatých drátů, které měly oficiálně zamezit „pronikání nepřátel tábora pokroku a míru“, ve skutečnosti však měly bránit odchodu obyvatelstva z komunistické vlasti.

Železná opona padla až v souvislosti s pronikavými politickými, společenskými a ekonomickými změnami, k nimž došlo roku 1989. Symbolickou tečkou za uplynulými 40 lety bylo přestřižení plotu z ostnatého drátu u obce Nové Domky poblíž Rozvadova, které 23. prosince 1989 společně učinili ministři zahraničních věcí Spolkové republiky Německo a Československa Hans Dietrich Genscher a Jiří Dienstbier.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Bavorsko
• Český les
• Střeble u Rozvadova
• Spolková republika Německo
• Roßhaupt
• Rehlingbach
• Waidhaus
• Rakousko
• Nové Domky
• Střebelský vrch

věcný:

• mnichovská dohoda
• dálnice D5

jmenný:

• Jan Tserclaes Tilly
• Petr Arnošt II. Mansfeld
• Hans Dietrich Genscher
• Jiří Dienstbier