Město Dobřany leží v údolí řeky Radbuzy asi 12 km jihozápadně od Plzně v okrese Plzeň-jih. Pod správní území patří Šlovice a Vodní Újezd. Okolí bylo osídleno již v pravěku. První písemnou zmínku o Dobřanech máme z roku 1243. Po smrti Jana z Dobřan připadlo město klášteru v Chotěšově. Došlo k tomu kolem roku 1265. V době husitských válek se rozvoj města zastavil. Roku 1421 bylo obsazeno Janem Žižkou v souvislosti s dobytím chotěšovského kláštera. Pozdější hospodářský rozkvět zastavila třicetiletá válka. Dobřany měly význam pro procházející armády nejen jako obilnice, neboť tady byl i mlýn na střelný prach. Po třicetileté válce bylo město dosídleno rodinami ze Saska a Bavorska. Roku 1705 byla rozšířena soudní pravomoc o hrdelní právo a za městem byla postavena šibenice. V roce 1835 byla na náměstí postavena nová škola. Roku 1843 tady žilo v 300 domech 2 120 obyvatel. Významným průmyslovým podnikem byl měšťanský pivovar. V okolí města fungovaly uhelné doly. Využívána byla také ložiska kaolinu. Kolem roku 1859 existovala u města také skelná huť. Roku 1900 zde bylo již 400 domů a 4 910 obyvatel. Významné bylo založení Zemského ústavu pro choromyslné. Rozsáhlý areál byl vybudován v letech 1876–1883. Psychiatrická léčebna funguje v Dobřanech dodnes. Po vzniku Československé republiky došlo ve městě z důvodu velkého počtu německých obyvatel k nepokojům. Roku 1939 bylo přejmenováno na Wiesengrund a mělo pouze 700 českých obyvatel. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno. Po roce 1989 opustila armáda místní kasárna. Historické jádro města bylo roku 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Kromě historického jádra a zajímavých městských domů najdeme v Dobřanech kostel sv. Mikuláše se zvonicí, kostel sv. Víta, kapli Panny Marie Pomocné. Za pozornost stojí také budovy radnice a děkanství, silniční most a areál mlýna. Františka Nohu, místního rodáka, připomíná pamětní deska.
Katolický kněz, básník a učitel Arnold Oldřich Šindelář (1800–1859) působil v Dobřanech do roku 1833 jako kaplan. Malíř Jaroslav Špillar (1869–1917) tady byl v ústavním ošetřování a zemřel zde v roce 1917. V meziválečném období žila v Dobřanech prozaička Anna Frusová (1874–1938). Roku 1894 se tady narodil vůdčí účastník rumburské vzpoury František Xaver Noha (1894–1918). Básník, učitel, kulturní pracovník a účastník odboje za druhé světové války Karel Vokáč (1903–1944) konal v Dobřanech v roce 1924 vojenskou službu. Část své základní vojenské služby ve městě absolvoval slavný písničkář, básník, novinář a hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu Karel Kryl (1944–1994).
