Hora sv. Václava se německy jmenuje jednoduše Berg (hora). První zmínka o vsi je z roku 1239. Dominuje jí starý kostel sv. Václava, který byl možná kostelem hrazeným, je také možné že u něj stávala tvrz, nebo hrad. Vesnička byla malá, ještě v 19. století zde stály hlavně dřevěné domky. Na počátku 20. století zde žili výhradně Němci, kteří byli po roce 1945 odsunuti.

Divoká honba

V okolí Hory Sv. Václava se často proháněla divoká honba. Byla to velmi zvláštní bouře, doprovázená silným větrem a tajemnými zvuky. Místní slyšeli ržání koní, štěkot psů, klapot koňských kopyt, řev loveckých trubek a lesních rohů. Nikdo nevěděl, kde se vzala. Byli to snad duchové vyhnaní z Hory Svatého Václava poté, co zde křesťané postavili kostel? Nebo družina strážného ducha Nippela, který se zlobil, že mu osadníci vymítili lesy? Nebo Černý (Zelený) jezdec, v jehož družině skončí všichni, kdo se provinili proti zákonům lesa? Před divokou honbou prý se zachrání jen ten, kdo se vrhne k zemi a vstane teprve, až se čina přežene. (Termín divoké honby je známý z většiny horských oblastí, u nás zejména ze Šumavy.) 

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Poběžovice

věcný:

• kostel sv. Václava

jmenný:

• Poběžovice