Historickému jádru vsi, jež se nachází v západní části dnešního – ve druhé polovině 19. a ve 20. století značně rozrostlého – sídla při Vejprnickém potoce a hlavní silnici z Plzně do Nýřan, dominuje barokní kostel sv. Vojtěcha, situovaný i s areálem fary na vyvýšenině s bývalým hřbitovem na severovýchodním okraji jádra. Dnešní podoba svatostánku je dána úpravou a dostavbou realizovanou v letech 1722–1726 Františkem Maxmiliánem Kaňkou, nebo jeho žákem Ignácem Preé. Na téměř čtvercový presbytář se nezvykle na východní straně napojuje širší obdélná loď, po obou stranách rozšířená rizality, kryjícími boční kaple. Na západní straně k presbytáři přiléhá nízká mohutná věž s dochovaným renesančním sgrafitem ze 16. století. V této části stavby někdy bývá hledán pozůstatek staré vejprnické tvrze. V průčelí nad hlavním vchodem je umístěn kamenný erb hrabat Vrtbů, kteří byli stavebníky kostela a majiteli křimického panství, k němuž Vejprnice v té době náležely. Klenba lodi je vyzdobena freskou Smrt sv. Vojtěcha, vytvořenou Josefem Hagerem a Jesefem Redelmayerem v roce 1779, kdy klenutý strop nahradil chatrný rovný strop původní stavby. Prostor lodi dále zdobí oblouky arkád mistrně přecházející v iluzivní malbu. Presbytář a vnitřní plochu triumfálního oblouku zdobí rokokové malby od Františka Julia Luxe z doby kolem roku 1740. Sochařská výzdoba interiéru kostela je dílem sochaře a řezbáře Lazara Widmanna z let 1740–1760. Na východní straně je areál kostela uzavřen ohradní zdí bývalého hřbitova, jíž prochází brána po stranách se dvěma velkými zděnými kaplemi. Po stranách vstupu ke kostelu stojí barokní kamenné sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, další sochy zdobí hlavní průčelí lodi.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• fara
• sgrafita
• socha sv. Jana Nepomuckého
• zaniklá tvrz
• hřbitov
• socha sv. Václava

jmenný:

• František Julius Lux
• Lazar Widemann
• František Maxmilián Kaňka
• Josef Redelmayer
• Ignác Preé
• páni z Vrtba
• Josef Hager