Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejhodnotnějším sakrálním stavbám v Čechách, a to především díky renesanční fázi svého stavebního vývoje. Jedinečným architektonickým řešením a zvláštní kombinací materiálů výrazně připomíná stavby italské renesance. Nachází se na vyvýšeném místě nad potokem na jihozápadním okraji městského jádra. Původně se jednalo o románský kostel, s jehož existencí je třeba počítat nejpozději ve druhé polovině 12. století. Blíže neznámou románskou stavbu lze identifikovat snad jen v základech presbytáře. Raně středověkému stáří kostela odpovídá i jeho patrocinium – v roce 1250 se poprvé v písemných pramenech setkáváme s kralovickým kostelem sv. Petra a Pavla. Někdy po tomto datu vyrůstá na místě starší svatyně menších rozměrů raně gotická stavba opevněného kostela, který se v roce 1307 poprvé připomíná jako farní. Tento typ staveb, tedy kostely v dominantních polohách s útočištným charakterem, je obvyklý v lokalitách tranzitního charakteru, kterou Kralovice na křižovatce významných obchodních cest byly (viz např. třeba také Nepomuk). Z gotické stavební fáze se dochovalo zdivo polygonálního presbytáře, spodní partie věže, severní a jižní úsek zdi lodi s opěrnými pilíři a fragment hrotitého portálu s profilovaným ostěním na jižní straně lodi. Právě ten umožňuje datovat gotickou stavbu do druhé poloviny 13. století. Radikální renesanční přestavba kostela byla provedena z podnětu majitele panství Floriána Gryspeka z Gryspachu v letech 1575–1581, kdy na místě gotické svatyně vyrostla zčásti nová cihlová jednolodní stavba s tribunou, bohatě profilovaným vysokým západním štítem s portálem, velkými hrotitými okny, slepými arkádami v dolní partii a s věží na severní straně. Autorem návrhu přestavby byl zřejmě architekt Bonifác Wohlmut.

Barokní hlavní oltář z druhé poloviny 17. století obsahuje prosklenou skříň, ukrývající pozdně gotické sousoší Zvěstování Panny Marie z počátku 16. století, přenesené sem z Mariánské Týnice po zrušení tamního proboštství v roce 1785. Vzácný renesanční malovaný epitaf Floriána Gryspeka, dokončený v roce 1593, kryje rodovou hrobku Gryspeků v jižní boční kapli. Varhany se soškami andělů a vyřezávanými postranicemi nechal v roce 1671 vyrobit opat Benedikt Engelken pro čerstvě opravený klášterní kostel v Plasích, odkud byly ještě před koncem 17. století na přání opata Ondřeje Trojera převezeny právě do Kralovic a v upravené podobě instalovány ve zdejším kostele. Autorem vzácného raně barokního nástroje je varhanář Hans Heinrich Mundt, rodák z Kolína nad Rýnem a tvůrce mnoha varhan, z nichž se dodnes vedle kralovických dochovaly např. varhany v Týnském chrámu na Starém Městě pražském. Fasádu kostela zdobí renesanční sgrafita renovovaná při opravě kostela v roce 1894. Památkově ohleduplnou obnovu omítek tehdy prováděla plzeňská stavební firma Müller & Kapsa, další citlivá renovace vnějšího pláště kostela byla provedena v roce 1947 podle návrhu architekta Hanuše Zápala, který plně respektoval hodnoty výjimečné renesanční architektury.

U presbytáře kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století, přemístěná sem v roce 1928 z náměstí. Před kostelem můžeme mezi stromy spatřit také křížový kámen. Další pozoruhodné kamenosochařské dílo, pískovcová socha sv. Antonína Paduánského z roku 1764, se nachází na náměstí.

Barokní budova fary v Kralovicích (čp. 158) se nachází západně od kostela a byla vystavěna v letech 1703–1707 na objednávku plaského opata Eugena Tyttla, jehož znak s chronogramem je umístěn nad vchodem.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Nepomuk
• Plasy
• Mariánská Týnice

věcný:

• sgrafita
• socha sv. Jana Nepomuckého
• hrobka
• renesance
• opevněný kostel
• Müller a Kapsa

jmenný:

• Gryspekové
• Hanuš Zápal
• Ondřej Trojer
• Florián Gryspek z Gryspachu
• Bonifác Wolmuth
• Benedikt Engelken
• Hans Heinrich Mundt