Ačkoli první zmínka o Křimicích pochází z poloviny 13. století, kdy je držel Půta z rodu Drslaviců, první zpráva o tvrzi je mnohem mladší, a to z roku 1498, kdy již majitelem zdejšího panství byl rod Točníků. Ti však o své sídlo příliš nepečovali a po smrti proslulého Purkarta Točníka z Křimic byla tvrz v katastrofálním stavu. Křimické panství tou dobou zdědil Sezima z Vrtby a jeho potomci nechali na místě bývalé tvrze vystavět nový barokní zámeček.

František Václav z Vrtby, který přestavbu inicioval roku 1732, pověřil sestavením stavebních plánů Františka Maxmiliána Kaňku. Kaňka navrhl jednopatrovou stavbu na obdélném půdorysu s věží zdůrazňující průčelí. Z obou stran k hlavní budově přimknutá křídla obklopovala čestný dvůr. Do vstupního křídla byla situována kaple Povýšení sv. Kříže, kterou malbami doplnil plzeňský malíř Julius Lux. O sochařskou a plastickou výzdobu kaple i celého zámku se postaral Lazar Widmann. Interiéry sídla byly řešeny v duchu rokokové módy. Počátkem 19. století byla původní barokní fasáda vyměněna za empírovou a mírně upravená byla i zámecká věž.

Na počátku 19. století křimické panství připadlo Jaroslavu Karlovi z Lobkovic a jeho potomci jej vlastnili až do poloviny 20. století. Posléze zámek zakoupila plzeňská Škodovka a zřídila zde Učňovský dům, od 70. let zámek posloužil jako depozitáře Západočeského muzea. Dnes jej opět vlastní Lobkovicové.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• Škodovka
• kaple Povýšení sv. Kříže
• Učňovský dům
• Západočeské muzeum

jmenný:

• Drslavicové
• František Václav z Vrtby
• František Maxmilián Kaňka
• Lazar Widman
• Julius Lux
• Půta
• Purkart Točník z Křimic
• Sezima z Vrtby
• Jaroslav Karel z Lobkovic