Klášter v Chotěšově byl založen Hroznatou Tepelským v letech 1202–1210 pro řeholnice premonstrátského řádu. První probošti byli z kláštera v Teplé. Prvním samostatným proboštem, poddaným opatovi tepelského kláštera, byl Zdislav, který rozšířil klášterní panství. Kolem roku 1393 se stal proboštem Sulek z Hrádku, jenž byl příznivcem krále Václava IV. Jako zdatný bojovník porazil roku 1406 v bitvě u nedalekého Hradce vojsko Ruprechta Falckého. Než klášter v roce 1421 obsadil Jan Žižka, stačilo osazenstvo uprchnout do Plzně. V letech 1614–1616 bylo postaveno proboštství. Roku 1618 přitáhlo k Chotěšovu vojsko Arnošta Mansfelda. Opat nechal převézt klášterní poklad i s archivem do Plzně. Ta ovšem Mansfeldovým vojákům podlehla a opat musel složit výkupné a vydat ukrytý poklad. O dva roky později bylo klášterní panství rozprodáváno, ale po zásahu Ferdinanda II. byly statky klášteru postupně vraceny. Roku 1638 započala stavba nového konventu. Za probošta Dominika Kristiána Peterky byla v roce 1734 zahájena výstavba dalšího nového konventu. Starý konvent byl prozatím zachován a novostavba byla založena ve východním a jižním křídle. Roku 1782 byl klášter na základě císařského dekretu Josefa II. zrušen. V roce 1822 koupil velkostatek kníže Karel Alexandr Thurn-Taxis. Roku 1878 byl klášterní konvent pronajat salesiánkám z kláštera v Moselweissu. Ty k severnímu křídlu přistavěly v roce 1901 novobarokní kostel Srdce Páně. Po roce 1945 sloužil objekt jako kasárna.

Monumentální barokní čtyřkřídlá budova klášterního konventu dominuje obci i okolí. K severnímu průčelí byl přistavěn již zmíněný novogotický kostel Srdce Páně. Před hlavním průčelím konventu je mohutná barokní tarasní zeď osazená věžemi. Plochy před bočními průčelími byly využity jako zahrady s ambity. V nádvorním rizalitu jihovýchodního křídla je halové schodiště se stropem zdobeným legendistickou malbou Sen Jákobův od Františka Julia Luxe. V rizalitu protilehlého křídla je umístěn konventní sál s výmalbou od téhož autora. Probošství je tvořeno trojkřídlou budovou nepravidelného půdorysu. K hlavnímu křídlu přiléhají dvě další křídla, velké na severní a menší na jižní straně. Budova je jednopatrová, u severovýchodního průčelí hlavního traktu stojí tři věže. Pod částí hlavního křídla jsou sklepy. Západně od sklepů stoupá gotické šnekovité schodiště. Západně od kláštera se nachází areál bývalého klášterního hospodářského dvora, vybudovaný v 17. a 18. století. Sýpka je datována do roku 1699.

Klášter byl v roce 2010 prohlášen za národní kulturní památku. Dnes je objekt v majetku obce. Panují snahy o záchranu zchátralého areálu, na níž se podílí i spolek Klášter Chotěšov, který zde během roku pořádá různé kulturní akce či komentované prohlídky. Občanské sdružení Chotěšovská vlna každoročně organizuje benefiční akci Večer pro klášter Chotěšov. V roce 2003 zařadila nadace World Monuments Fund klášter mezi sto nejohroženějších památek světa. Areál je rovněž oblíbeným místem filmařů, natáčel se zde např. film Žert podle románu Milana Kundery, americký film Česká spojka, v nedávné době část seriálu Borgiové.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Plzeň
• Chotěšov
• Hradec
• Teplá
• Moselweiss

věcný:

• sýpka
• hospodářský dvůr
• národní kulturní památka
• probošství
• filmové místo
• bitva u Hradce
• konvent
• klášterní archiv
• ambit
• klášter premonstrátek
• zrušený klášter
• klášterní poklad
• řád salesiánů
• kostel Srdce Páně
• Večer pro klášter Chotěšov
• malba Sen Jákobův

jmenný:

• Jan Žižka
• Václav IV.
• Josef II.
• Karel Alexandr Thurn-Taxis
• František Julius Lux
• Ruprecht Falcký
• Arnošt z Mansfeldu
• Hroznata Tepelský
• Sulek z Hrádku
• Ferdinand II.
• Dominik Kristián Peterka