Počátky rýžování zlata ze dna řeky Otavy, jejíž říční písek býval zlatem navýsost prosycen, sahají do doby bronzové, kdy tuto oblast osídlily keltské kmeny Bójů, proslulých rýžovníků zlata. Po několik set let, kdy v této krajině pobývali, vytěžili z říčního dna tisíce kilogramů zlata, které nejčastěji přetavili za účelem ražby mincí. Díky čilému obchodnímu ruchu se tak otavské zlato dostalo do celé střední a částečně i jižní Evropy. Právě Keltové také dali řece Otavě jméno Atawa, tedy Zlatá řeka, stejně jako Šumavě, jejíž keltský název znamenal Zlatá země.

Keltové však zdaleka nedokázali získat všechnu drahocennou rudu z otavského dna, s rýžováním tak pokračovali ještě Slované a zvláště intenzivně se přesíval otavský písek ve 12. až 14. století. Památkou na tuto rýžovnickou tradici jsou dodnes její odpadní produkty, tedy hromady zlata zbaveného písku na březích řeky, tyto jsou zvláště výrazné právě v okolí Dlouhé Vsi.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Otava
• Atawa
• Gabreta

věcný:

• rýžování zlata

jmenný:

• Slované
• Bójové