Nýrsko vzniklo v průběhu 12. století v blízkosti obchodní stezky vedoucí z Čech do Bavorska, tato lukrativní poloha od počátku předurčovala význam tohoto sídla, které výrazně bohatlo právě z výběru cla a mýta na této stezce. Zpočátku Nýrsko patřilo královské komoře, Jan Lucemburský však roku 1327 svěřil výběr cla Petrovi z Rožmberka. Během 14. století se postupně konstituovaly dvě samostatné části, které již patřily šlechtickým majitelům. Horní Nýrsko vyrostlo v blízkosti opevněného kostela sv. Tomáše, který zřejmě plnil funkci útočiště v případě nebezpečí. Tato část byla zároveň příslušenství hradu Pajrek. Nedaleko se pak nacházelo Dolní Nýrsko patřící roku 1339 Sezemovi z Dolan, pánovi na Bystřici. Tato dvě oddělená sídla začala srůstat v jediné městečko v průběhu 15. století, kdy nezanedbatelné zisky z Nýrska přešly trvale na Rožmberky. V 16. století nejprve zakoupily obě Nýrska páni z Janovic a jejich definitivní spojení učinil Jan Koc z Dobrše roku 1558, jeho osobou se však také Nýrsko stalo definitivně celé součástí bystřického panství a v jeho správně zůstalo až do poloviny 19. století.

Město se nadále profilovalo jako významné obchodní centrum, před koncem 16. století vyprosili Kocovští pro Nýrsko právo dvou výročních a jednoho týdenního trhu, do městské pokladny směřovaly peníze z výběru cla za víno, pšenici, sladovnický ječmen a koně. Nýrsko i přesto, že nebylo centrem panství, postupně vzkvétalo, největší rozvoj přinesl nástup industrializace. V polovině 19. století zde sídlil okresní soud, v roce 1876 sem byla zavedena železnice. V průběhu dlouhého 19. století zde fungovala továrna na zápalky a prádlo, koželužna, parní pila, dva mlýny a brusírna skla. Ve 20. století pak byla ve městě zřízena proslulá Okula Nýrsko, zabývající se výrobou brýlové mechaniky a optiky, v 50. letech se zde otevřela tírna lnu, vyráběly se zde tavené sýry, přetrvával ale i dřevozpracující průmysl. Dnes Nýrsko láká především turisty díky své výhodné poloze v blízkosti Národního parku Šumava.   

Bitva u Nýrska

Důležitým okamžikem středověkých dějin Nýrska, který je dodnes vzpomínán, je bitva u Nýrska, jež se uskutečnila v září roku 1467. V této pohnuté době, kdy se České země pozvolna vzpamatovávaly z husitských válek, se rozhořel spor mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, oslabení českého krále využil papež, který proti českým kacířům opětovně vyhlásil křížovou výpravu. Právě této mezinárodně i vnitřně oslabené pozice zneužily pohraniční rody Degenbergů a Nothaftů, které již delší čas vedly spory s pány z Janovic a spolu s křižáky vtrhli do Čech. Racek Janovský z Pajreku dal dohromady početné vojsko spolu s měšťany z Klatov a Domažlic a střetl se s bavorským vojskem u Nýrska. V této důležité bitvě se mu podařilo křižáky porazit a vyhnat ze země. Mimoto ještě získal slušnou kořist a dvě tisícovky zajatců.

Marco Antonio Gilmetti

1662-1730

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

věcný:

• obchodní stezka
• koželužna
• mlýn
• textilní průmysl
• pila
• královská komora
• clo
• mýto
• zápalky
• brusírna skla
• Okula Nýrsko
• tírna lnu
• tavené sýry

jmenný:

• Jan Lucemburský
• Petr z Rožmberka
• páni z Janovic
• Sezema z Dolan
• Nothaftové
• Jan Koc z Dobrše
• Racek Janovský z Pajreku
• Degenbergové