Nedaleko od Klatov se na řece Úhlavě rozkládá město Janovice nad Úhlavou, jehož osudy jsou úzce provázány s rodem Janovských z Janovic, kteří si zde před koncem 13. století, z něhož máme o osadě vůbec první písemné zprávy, vybudovali rezidenční sídlo v podobě vodním příkopem obehnané středověké tvrze. Janovští pak byli zdejšími pány až do pozdního 17. století. Byť se město jako jedno z mála mohlo chlubit dlouhou kontinuální držbou jediným rodem, jeho osudy nebyly zdaleka idylické.
Již v roce 1327 Jan Lucemburský přiřkl město vlivnému Petrovi z Rožmberka, avšak Janovští záhy získali svůj majetek zpět a naopak se zasloužili o pozdvižení Janovic na městečko. Po husitských válkách se místním pánem stal Heřman Janovský z Janovic, bezpochyby velmi kontroverzní osobnost. Heřman si totiž dokázal znepřátelit široké okolí včetně krále. Vedl války se sousedními Bavory a jeho spory s českým králem se dostaly až před zemský soud. Počátkem 16. století se ale Heřmanovi podařilo s Vladislavem Jagellonským opět usmířit a pro Janovice získat důležitá městská práva, král totiž městu povolil týdenní čtvrteční trh a zároveň i dva trhy výroční. Již o rok později se však spor s českým králem opět rozhořel a město dokonce oblehla Vladislavova vojska.
Na počátku 16. století se navíc městečka na krátkou dobu zmocnil nechvalně známý loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče, ten svou pozornost ovšem soustředil především na své nejbližší okolí, takže okolní městečka nakonec sestavila vlastní vojsko a janovickou tvrz oblehla, vypálila a pobořila. Následně se však situace uklidnila a Ludvík Jagellonský městu potvrdil ztracené výsady, Heřman při té příležitosti místní obdaroval jasně vymezeným právním postavením v podobě svodu klatovského práva a zároveň i svobodným kšaftováním.
Důležitým mezníkem byl rok 1674, kdy Janovští svůj majetek prodali pražskému arcibiskupovi, který toto panství předpokládal využít jako hospodářské zázemí pro potřeby budoucího klatovského biskupství. Tento ambiciózní záměr však ztroskotal na nezájmu Klatovanů. O několik let později tak statky skoupil Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský. S jeho osobou však Janovice definitivně ztratily statut samostatného správního celku a poklesly na úroveň jedné z částí dešenického a posléze bystřického panství. Poslední vzpomínka na šlechtický rod Janovských z Janovic zanikla v 19. století, kdy rada vykoupila tvrziště a na něm zřídila hřbitov. Tou dobou vzkvétající město obývalo 1260 obyvatel ve 174 domech, dnes jich tu žije přes dvě tisícovky. Převážně zemědělský ráz si Janovice uchovaly až do moderní doby. Ve 2. polovině 20. století se pak město proslavilo především díky největším a nejmodernějším kasárnám v Čechách, tato tradice však skončila v roce 2004, kdy vláda rozhodla o jejich uzavření.
