Trojúhelníkovou, výrazně protáhlou náves, vykazující rysy vrcholně středověké lokace, obklopují ze všech stran venkovské usedlosti. Poměrně chaotické uspořádání staveb vedlo k tomu, že jako náves je dnes vnímán jen malý prostor v severozápadní části původní vesnice, kde se zároveň nacházejí památkově nejcennější stavby. Původní centrální prostranství navíc přibližně v polovině protíná Sedlecký potok a obecní rybník. Od 18. století se ves rozšířila o druhotnou zástavbu pod vrchem Skalice. Dodatečně vznikala i chalupářská a domkářská oblast na jihovýchodním okraji návsi.

Mezi nejzajímavější objekty jistě patří bývalá rychta na severní straně jádra vsi. Jedná se o dvoutraktový roubený dům v kožichu se širokou polovalbovou střechou. Dvorní stranu dotváří kryté zápraží v podobě pavláčky s vyřezávanými sloupky. K domu přiléhá klasicistní sýpka a krásná klasicistní brána s dvouetážovým štítovým nástavcem s čučky.

Do roku 1768 je datované jádro domu čp. 71, tento roubený dům v kožichu má opět polovalbovou střechu, jehož vjezd zdobí tvarovaný štítový nástavec s kapličkovou nikou. U domu čp. 58 zase vyniká klenutá, symetricky řešená brána plzeňského typu s nápisem na brance: „Pochválen buď pán Ježíš Kristus.“ Jihovýchodní část návsi výrazně poškodily novodobé stavební zásahy, přesto se zde nachází zajímavá celoroubená chalupa u domu čp. 126. Za pozornost stojí i obchod u kapličky s pozoruhodnými fasádami v duchu národního dekorativismu 20. let 20. století.

Vesnické stavby vhodně doplňuje ve východní části vsi kaple sv. Václava z roku 1882 a v její blízkosti umístěný pomník obětem 1. světové války a sochy Jana Husa a Jana Žižky.

I přes novodobý stavební rozvoj ve 20. století si Tymákov dosud uchoval hodnotný soubor staveb lidové architektury na pomezí vlivu Rokycanska a Plzeňska.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Sedlecký potok
• vrch Skalice