První zprávy o soužití sušických měšťanů s židy máme již z druhé poloviny 16. století, avšak počátky starého židovského hřbitova sahají až do doby mnohem pozdější. Městská rada schválila zřízení židovského hřbitova na místě bývalé hradební bašty 26. července 1626. V průběhu let se hřbitov podařilo i přes protesty místních několikrát rozšířit, ovšem přibližně v polovině 19. století byla již situace neúnosná, a tak židovská obec požádala okresní hejtmanství o povolení vybudovat nový židovský hřbitov. Hejtmanství návrh schválilo v říjnu 1872.

Nové místo posledního odpočinku si sušičtí židé vyvolili přibližně kilometr od centra města v dnešní Křičkově ulici. Návrh zdi a domku hrobaře vypracoval zednický mistr z Prášil v roce 1873, avšak vlastní stavba započala až v roce 1874. Ve 20. letech 20. století k hřbitovu přibyla márnice. Poslední pohřby zde proběhly ještě v roce 1945. V následujících letech hřbitov přečkal v nezměněné podobě všechny fáze výstavby a rozšiřování města.

Starý židovský hřbitov, který se dnes nachází přibližně čtvrt kilometru od sušického náměstí však během 20. století výrazně pustl, nakonec jej ovšem vzalo do péče město a zavázalo se jej nejen opravit, konzervovat, ale také udržovat. Poslední rozsáhlá rekonstrukce proběhla v roce 2005. Dnes se zde nachází 192 žulových a pískovcových náhrobků z let 1660-1875 a najdeme mezi nimi i taková jména jako byl sirkař Bernard Fürth či rabín Abraham Schwarzkopf.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

jmenný:

• Bernard Fürth
• Abraham Schwarzkopf