Jihovýchodně od Klatov, v blízkosti velhartického hradu vyrostlo na levém břehu říčky Ostružné středověké sídlo drobné šlechty, Nemilkov. V pramenech se o něm poprvé hovoří k roku 1382 v souvislosti se Ctiborem Lovečkem. Již tou dobou však byla část nemilkovského statku zároveň spravována z nedalekých Velhartic.

První zmínka o šlechtickém sídle spadá až do poloviny 16. století, kdy se Nemilkov stal rezidenčním sídlem Jana Bohuchvala z Hrádku. Samostatné nemilkovské panství ovšem zaniklo již koncem 16. století, kdy jej získali Černínové z Chudenic. Před třicetiletou válkou pak Nemilkov odkoupil Petr Suda z Řenče, jemuž byl odňat v rámci pobělohorských konfiskací. Martin de Hoeff-Huerta jej následně po roce 1627 opět připojil k Velharticím. Od druhé poloviny 17. století se na pozici nemilkovských pánů vystřídalo několik šlechticů, z nichž nejvýznamněji do osudu Nemilkova zasáhli Kocové z Dobrše. Posléze zámeček zakoupil Martin Schreiner, jehož potomci tu pobývali až do roku 1945, kdy jim byl statek zabaven.

Původně renesanční zámeček byl vybudován na půdorysu přibližně latinského kříže s mansardovou střechou a renesančními arkádami v přízemí. Omítky dodnes nesou pozůstatky bohaté sgrafitové výzdoby. Současnou podobu zámku výrazně ovlivnila rokoková úprava koncem 18. století. V interiéru jsou k vidění některé původní dřevěné prvky, klenby a malířská výzdoba. Hospodářské budovy v okolí sloužily jako lesní školka, odkud se exportovaly mladé stromky téměř do celé Evropy. Po roce 1945 byl objekt upraven pro potřeby městského národního výboru, byly zde byty, kanceláře a knihovna.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Ostružná

jmenný:

• Černínové z Chudenic
• Kocové z Dobrše
• Ctibor Loveček
• Martin Schreiner