Na svahu pod vrchem Bláhovsko byla někdy ve 14. století založena vesnička Hlavňovice, která zůstávala velmi dlouho stranou zájmu svých majitelů jakožto drobná pozemková součást většího velhartického dominia. Tento poněkud degradující statut se zcela proměnil ve 2. polovině 16. století, kdy se zdejším pánem stal Zikmund Doupovec z Doupova. Ten si Hlavňovice vyvolil jako své rezidenční sídlo a za tím účelem tu zřídil tvrz s poplužním dvorem a dalšími vrchnostenskými budovami. V roce 1580 byl však nucen svůj nově nabytý majetek prodat, a tak se na Hlavňovice dostali Kocové z Dobrše, kteří tu sídlili až do počátku 20. století. Po roce 1905 totiž dědička Kocovského majetku Marie Valérie Pelikánová, rozená Kocová, předala Hlavňovice do správy svému muži Otomaru Pelikánovi, v jehož správě zůstaly až do roku 1946, kdy byly jeho rodině zestátněny. Druhá polovina 20. století znamenala pro Hlavňovice kruté časy, kdy byl zámek jako součást zemědělského družstva v podstatě bez povšimnutí cíleně devastován. Dnes je ve správě obce, která však nemá na rekonstrukci potřebné finance, a tak nadále chátrá.

Současná architektonická podoba hlavňovického zámku odpovídá až na drobné úpravy jeho původnímu baroknímu provedení ze 17. století. Tvoří jej obdélná budova s hlavním průčelím orientovaným severně směrem do dvora. Středem prochází vstupní portál vedoucí do předsíně zaklenuté valeně s trojbokými výsečemi, odtud vedou dvouramenná schodiště do prvního patra. To je plochostropé, jen v některých místnostech jsou stropy se zrcadly. Kolem roku 1780 byla v severozápadní části přistavěna kaple, která měla zajišťovat liturgický provoz pro ves, kde tou dobou žádná jiná sakrální stavba nebyla, po otevření kostela sv. Jana Nepomuckého tak záhy zanikla. Poslední úpravy proběhly v polovině 19. století, kdy v průčelí přibyl přízemní rizalit.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Bláhovsko

jmenný:

• Kocové z Dobrše
• Doupovci z Doupova
• Zikmund Doupovec z Doupova
• Marie Valérie Pelikánová
• Otomar Pelikán