Ačkoli počátky Dlouhé Vsi sahají do vrcholného středověku, největšího rozkvětu dosáhla až díky dřevařskému průmyslu, který se tu rozvíjel od počátku 19. století. V letech 1800 až 1801 totiž kníže Schwarzenberg založil na svých pozemcích osadu pro dřevorubce a voraře, která posléze vešla ve známost jako Nová Dlouhá Ves. A právě dominantou této nové části byly unikátní dvojdomy lemující cestu vedoucí od Staré Dlouhé Vsi k Otavě. Z původních 25 domů se do současnosti dochovalo jen několik památkově cenných objektů.
Stavitelem těchto domů byl Jan Libora, který navrhl trojdílnou obytnou dispozici s připojenými hospodářskými díly, které na sebe navazovaly zadní stěnou. Obě stavení kryla jediná polovalbová střecha. Štít pak zdobilo kruhové okénko s plastickým rámem. Interiéru zase vévodil dřevěný trámový strop. I přes výraznou architektonickou hodnotu řada z nich podlehla novodobým zásahům.
