Osudy běšinského zámečku označovaného v pramenech také jako tzv. Nová tvrz se začaly psát koncem 16. století, kdy zdejší panství spravoval Adam z Běšin. Po jeho smrti však byly Běšiny rozděleny a část s tvrzí připadla Adamovi Trystramovi, za něj se v roce 1602 mluví o Staré a Nové tvrzi. O několik let později došlo k opětovnému spojení obou polovin běšinského statku, který až do roku 1678 drželi Kocové z Dobrše. Koncem 17. století Běšiny zakoupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, který je připojil ke svému týneckému panství. Ačkoli však Běšiny přestali hostit majitele panství, nepotkal je podobně nepříznivý osud jako v případě jiných opuštěných rezidencí, nýbrž byly nadále obývány a udržovány. Osudovým se jim paradoxně stalo až 19. století, kdy si rozvoj podnikatelských aktivit Krakovských z Kolovrat vyžádal úpravu zámku na lihovar, v části pak byly zřízeny ještě bytové jednotky. Roku 1924 v důsledku parcelového zákona získal bývalý zámek nového majitele, kterým byl Isidor Stern. Ještě ve druhé polovině 20. století Běšiny sloužily k hospodářským účelům, kdy objekt spravovaly Škrobárenské závody se sídlem v Horažďovicích.

Původní podoba Nové tvrze z konce 17. století zachycená na barevné fresce na zámku v Týnci jej prezentuje jako trojkřídlovou renesanční budovu se třemi patry. Tuto nejstarší stavební etapu připomínají arkády v severním křídle a okna s římsami a zbytky renesanční štukové výzdoby. Na přelomu 18. a 19. století došlo k barokní úpravě a při jihozápadní straně byla vztyčena patrová věž s kaplí. Radikální zásah do architektonické podoby zámku představovala úprava na lihovar, budova byla snížena na úroveň jediného patra stejně jako zámecká věž a novou dominantou bývalého zámeckého areálu se stal vysoký tovární komín.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• lihovar
• ubytování
• Škrobárenské závody
• Nová tvrz

jmenný:

• Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat
• Kocové z Dobrše
• Adam z Běšin
• Adam Trystram z Běšin
• Isidor Stern