František Blahovec se narodil na statku ve vsi Žár nedaleko Volyně. V roce 1884 odmaturoval na píseckém gymnáziu a posléze odešel do biskupského semináře v Českých Budějovicích. Již během studia v Písku se aktivně zapojoval do veřejného života a koketoval s politikou. Shodou náhod se zde setkal také s Adolfem Heydukem, který v Písku právě působil jako učitel. V biskupském semináři se pak jeho zájem o českou národní otázku výrazně posílil pod vlivem biskupa Jana Valeriána Jirsíka. Když roku 1888 studia dokončil a byl vysvěcen na kněze, odešel nejprve do Zejbiše (dnešní Javorná), až následně nastoupil jako administrátor a od listopadu 1890 také jako farář v Čachrově.

Tou dobou se již výrazně zapojil do veřejného i politického života. Jeho hlavním cílem bylo posílení českého národního vědomí a budování identity Čechů v převážně německém podhůří Šumavy, tento cíl naplňoval skrze podporu spolkové činnosti, českého školství i ekonomiky. Jeho zásluhou v Čachrově vznikl hasičský a včelařský spolek, záložna, pobočka Národní jednoty Pošumavské a proslulá vodní elektrárna; z jeho inicativy získala ves statut městyse a začal zde také působit obecní lékař. K rozvoji turismu i hospodářství přispělo i jím podpořené vybudování okresní silnice do Nemilkova, čímž získali Čachrovští přímé napojení na železnici.

V roce 1901, tou dobou již jako všeobecně známý zastánce českých práv, byl zvolen do Zemského sněmu za mladočeskou stranu, svůj mandát po sedmi letech opět obhájil. Rokem 1905 se však jeho působení v Čachrově uzavřelo, neboť byl přeložen na faru do Volenic. Ani zde ale nerezignoval na společenské a politické aktivity a zasloužil se o rozvoj Volenic téměř stejnou měrou jako v případě Čachrova. Vedle bohatých společenských kontaktů, jeho přáteli byli Karel Klostermann či Jindřich Šimon Baar, udržoval spojení i s nejvyššími představiteli rodícího se československého státu, na faře ve Volenicích s ním jednala např. Alice Masaryková nebo Karel Kramář. Na penzi odešel počátkem 30. let do Volyně, kde později roku 1942 také zemřel.

Literatura

Seznam literatury