První z Lobkoviců vlastnících Horšovský Týn začal s přestavbou gotického hradu na renesanční zámek. Byl nejvyšším purkrabím habsburského dvora, tedy předsedajícím soudu. V tomto úřadu je také zobrazen na fresce ve velkém sále východního křídla zámku. Jeho realistický portrét najdeme i v raně gotické kapli v západním křídle zámku, kterou nechal opravit. Jan byl třikrát ženatý, jeho první manželkou byla Anna z Bibrštejna, druhou Bohunka z Rožmberka a třetí Alžběta z Rogendorfu. Měl dva syny a osm dcer. Platil ve své době za velmi vzdělaného muže, který ovládal několik jazyků. Při svých cestách poznal stavby italské renesance. Protože byl nejbohatším pánem v Plzeňském kraji, mohl si dovolit pozvat nejen dělníky, ale i italského architekta. Agostino Galli stavěl pro Lobkovice v Praze Lobkovický palác (dnes Schwarzenberský). Tento architekt se podílel i na projektu pro Horšovský Týn. Jan Lobkovic rozšířil i práva Horšovského Týna, který od jeho doby používá ve svém znaku motivy z erbu Lobkoviců. Zemřel roku 1570 ve věku 60 let. Je pohřben ve farním kostele sv. Petra a Pavla, jeho původní náhrobek byl poničen při obrovském požáru roku 1708.

Literatura

Seznam literatury