Na hřbitově v Blížejově se nachází hrobka rodu Dohalských z Dohalic, jehož kořeny sahají až do 15. století. Šlechtická rodina Dohalských byla výrazně vlastenecky orientovaná. Rod vlastnil na Horšovskotýnsku panství Přívozec, které držel od roku 1748 do roku 1905. Dohalští zde postavili malý zámeček, připomínající spíše větší vilu. Posledním majitelem panství Přívozec byl František Karel Bořek Dohalský, který měl čtyři syny. Dohalští se psali podle Dohalic u Nechanic (tedy ne po těch na Domažlicku, ty vznikly kolem jimi založeného vrchnostenského dvora za panství Přívozec).  
Nejznámější z rodiny byl Zdeněk Bořek Dohalský (1900–1945), nejmladší ze zmíněných čtyř bratrů. Zdeněk byl spisovatel, vynikající žurnalista a redaktor Lidových novin. Přidal se k protinacistickému odboji. Patřil k nejbližším spolupracovníkům Edvarda Beneše. Roku 1941 byl zatčen, vězněn a na sklonku války (7. 2. 1945) zastřelen v Malé pevnosti v Terezíně na příkaz samotného Himmlera. Vězněni za účast v domácím protinacistickém odboji byli i dva jeho starší bratři: diplomat a beletrista František Bořek Dohalský (1887-1951), který byl za svou činnost za okupace vězněn na Pankráci, v Terezíně a nakonec v Dachau. Po válce působil jako velvyslanec v Rakousku (do roku 1948). Zemřel v roce 1951 v Praze na následky pobytu ve vězení a otřesen zatčením svého syna komunistickou Státní bezpečností. Pohřben je v Blížejově. Antonín (1889–1942), kanovník metropolitní kapituly sv. Víta v Praze, zahynul v Osvětimi. Čtvrtý z bratrů, Ludvík, zemřel již před válkou v Praze. Na náměstí Míru čp. 68 v Domažlicích je umístěna pamětní deska připomínající památku této rodiny.

Literatura

Seznam literatury