Martina Kopeckého můžeme bezpochyby považovat za jednoho z nejvýznamnějších novověkých představitelů plzeňské městské správy.

O dětství ani o studiích Kopeckého toho mnoho nevíme. První zmínky o něm se objevují až ve 20. letech 19. století, kdy působil jako purkmistr města Loket. Záhy však, již v roce 1828, přišel do Plzně, kde setrval na postu purkmistra až do roku 1850. Zemřel o 4 roky později a byl pohřben na hřbitově u kostela sv. Mikuláše.

Kopecký si moc dobře uvědomoval, že rozvoji moderního města nesmí v žádném případě bránit středověké přežitky a že je zároveň potřeba pečovat nejen o místo k práci a životu stále se rozrůstající městské obce, nýbrž dopřát unaveným dělníkům i přepracovaným úředníkům a podnikatelům trochu odpočinku a estetických zážitků. V duchu tohoto přesvědčení urychlil proces bourání městského opevnění, čímž napomohl srůstání historického jádra s jeho předměstskou částí. Na místě bývalých hradeb dal vysadit rozlehlé městské sady, z nichž jedny dodnes nesou jeho jméno. Na rozích náměstí Republiky dal umístit trojici kašen napojených na vodárenskou věž, které měly nejen plnit estetickou funkci, nýbrž i poskytovat obyvatelům pitnou vodu. Kašnu před zaniklým dominikánským klášterem zase naplnil vodou z Roudné. O tom, že voda a lázeňství jako takové Kopeckého výrazně přitahovaly, svědčí především to, že podnítil vznik akciové společnosti, jejímž cílem bylo zřízení lázní na Lochotíně. Tento velkolepý, avšak brzy také nerentabilní podnik dodnes připomíná Kopeckého bysta u onoho kdysi léčivého pramene, jenž v současnosti nese jeho jméno.  

Literatura

Seznam literatury