Ve východní části Plané, na pomyslné ose, která prochází náměstím paralelně s jeho delší stranou a dělí obec na dvě poloviny, leží malebný kostelík svatého Petra a Pavla, vůbec nejstarší dochovaná architektonická památka ve městě. Sakrální stavba bývala střediskem původní slovanské osady a vznikla za účelem saturace duchovních potřeb obyvatel přilehlého opevněného dvorce. Prvopočátek postupného formování podoby svatostánku se klade zhruba k roku 1240, kdy vyrostla pozdně románská svatyně. Některé její části byly ve druhé půli 13. a ve 14. století goticky upraveny. Rány, které pamětihodnost utržila během třicetileté války, byly zahlazeny opravou, k níž došlo roku 1675. Po uplynutí dalších 112 let se však kostel nevyhnul zrušení, které proběhlo v rámci reorganizace farní správy. Poté byl až do devadesátých let 20. století využíván pro hospodářské účely jako stodola a skladiště, v nedávné době byl důkladně rekonstruován a dnes slouží střídavě jako obřadní a koncertní síň a galerie moderního umění.

Z jednolodní budovy obdélníkového půdorysu vystupuje pravoúhlý presbytář, na němž je posazena menší věžička s lucernou. Patrně nejvýraznějším ozdobným prvkem jinak střídmé a jednoduché fasády kostela je vzácný románský portál s obloučkovým vlysem z poloviny 13. století. Cenné kamenické dílo bylo po uzavření chrámu na dlouhá léta zazděno, světlo světa opět spatřilo díky nedávné opravě celého objektu. Jednolitou strohost bílých obvodových zdí narušují hrotitá okna lodi a sedlový gotický portál v jižní stěně presbytáře, který kdysi spojoval kněžiště se zaniklou sakristií.

Navzdory zrušení kostela v 18. století se některé části původního mobiliáře z 15. století dochovaly až do současnosti, dnes tvoří součást muzejních sbírek. Unikátní památkou celostátního významu jsou nedávno pečlivě restaurované nástěnné malby ze 13. století, které zdobí severní a jižní stranu presbytáře.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• románský portál
• gotický portál
• románské fresky