Severně od Nýrska na žulové skále obklopené ze tří stran řekou Úhlavou stávala již ve 14. století tvrz patřící k rozsáhlému panství pánů z Dolan. Díky své strategické poloze tvořila spolu s Pajrekem, Klenovou a Janovice nad Úhlavou pohraniční obranný systém a dohlížela nad důležitou obchodní stezkou vedoucí z Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov. Kolem poloviny 14. století držel Bystřici Bušek z Bystřice, posléza Boček z Velhartic a v polovině 15. století Oldřich z Janovic. Prvními stálými majiteli panství se stali až ve druhé polovině 15. století Kocové z Dobrše, v té době již bylo sídlo rozšířeno do podoby gotického hradu. Významný šlechtický rod Koců z Dobrše si Bystřici podržel až do roku 1720, za jejich vlády zdejší hrad vzkvétal jako jedna z částí vskutku rozsáhlého kocovského dominia a v polovině 16. století se mu dostalo velkorysé renesanční přestavby. Tehdy také hostil významné české humanisty, roku 1598 odtud na cestu do Palestiny vyjel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic spolu s Heřmanem Černínem z Chudenic.

Nepříznivé období nastalo po roce 1720, kdy se na Bystřici rychle vystřídalo hned několik majitelů v nepříznivé finanční situaci. Až v roce 1770 zakoupil bystřické panství od Karla Josefa Palma hrabě Hohenzollern. Tou dobou byl sice bystřický zámek již poměrně zchátralý, avšak náleželo k němu úctyhodných 56 obcí. K nezbytné rekonstrukci zámku se noví majitelé odhodlali až v polovině 19. století. Stavba dostala nezvyklou romantickou podobu danou směsicí prvků neorománských, neogotických a částečně i neobarokních. Nepříliš citlivá úprava do značné míry devalvovala architektonickou hodnotu původního renesančního objektu, byť jižní a západní průčelí zůstalo bez větších změn. Za zámkem byla vytvořena také rozsáhlá květinová zahrada volně přecházející v anglický park. Interiér byl doplněn o zrcadlový sál a zámeckou kapli. Po roce 1945 posloužil objekt k nejrůznějším účelům, byl tu vojenský lazaret, policejní stanice a Ústav pro mentálně postižené.

Dnešní podoba zámku odpovídá hohenzollernské přestavbě. Do dvoupatrové budovy obdélného půdorysu s bočním křídlem se vstupuje skrze pseudogotickou věž, severní a východní část vykazuje znaky původní renesanční stavby, zbytek bašty pak upomíná na středověkou tvrz.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Praha
• Zwiesel

věcný:

• obchodní stezka
• cestopis
• cesta do Svaté země
• vojenský lazaret
• Ústav pro mentálně postižené
• policejní stanice

jmenný:

• páni z Dolan
• Kocové z Dobrše
• Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
• Bušek z Bystřice
• Boček z Velhartic
• Oldřich z Janovic
• Heřmanem Černínem z Chudenic
• Karel Josef Palm
• Hohenzollernové