Kilometr severně od města Kdyně mezi Rýzmberkem a Škarmanem se nachází obec Podzámčí. Původně v ní pravděpodobně bydleli služebníci z hradu Rýzmberk, který je poprvé zmíněn roku 1279. Vesnice, pod názvem Riesenberg, se však v listinách objevuje až roku 1654. Na návsi stojí menší zděná novorománská kaple z roku 1906 s trojbokým závěrem, jejíž interiér je plochostropý. V Podzámčí se dochoval zajímavý soubor lidové architektury (většinou roubené stavby).

Historie obce je úzce spojena s hradem Rýzmberk, který je dnes ve správě Klubu českých turistů. Místní dodnes s úctou vzpomínají na rázovitou klíčnici Kateřinu Peškovou, která v druhé polovině 19. století prováděla na hradě nejen nadšené výletníky, ale i řadu významných českých vlasteneckých literátů a malířů. Bydlela ve vsi v hospodě U Adámků.

O nezdárné Bílé paní Apoleně

Bílé paní bývají zpravidla bytosti dobrosrdečné a hodné. Ne tak ta z hradu Rýzmberk. Jako Bílá paní prý dodnes bloudí po hradě pyšná dcera hradního pána Apolena, která připravila o život nevinného mládence. Myslivecký mládenec Jan ji prý požádal o jablko. Když odmítla, chtěl si ho vzít sám, ale Apolena, sedící pod jabloňovým stromem, na něj zavolala stráže a obvinila ho, že jí chtěl ublížit a okrást. Mládenec skončil v hladomorně, kde zemřel. Jabloň prý studem uschla a i Apolena do roka zemřela. Jednou za rok prý Apolena jako průsvitný přízrak bloudí hradem. Drží v ruce jablko. Vysvobodit ji prý může mládenec, který se odváží a jablko jí z ruky vezme.

Rýzmberský hon

Poněkud nadnesený výraz, populární zejména ve vlasteneckém 19. století. Označovalo se tak pronásledování křižáků prchajících po bitvě u Domažlic roku 1431. Křižáci ustupující ve zmatku před blížícími se husity se snažili dostat všemi cestami z Čech bezpečně do Bavor. Prchali i Všerubským průsmykem, z čehož se odvozovalo, že se museli dostat i do okolí hradu. O jejich úprku psal již zmíněný středověký kronikář Vavřinec z Březové, v 19. století pak vlastenečtí autoři centrálních Čech. Někteří podle literatury, kterou četli, jiní se na Domažlicko skutečně podívali (např. Karel Jaromír Erben nebo Eliška Krásnohorská). Mnohé inspiroval Jan Erazim Vocel svou básní „Rýzmberký hon“, kterou začlenil do sbírky „Meč a kalich“ z roku 1843. Heroizoval v ní husity v tehdy módním patetickém duchu.

Karel Matěj Čapek-Chod

1860 – 1927

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Rýzmberk

věcný:

• lidová architektura

jmenný:

• Kateřina Pešková