Ves Capartice vznikla v sedle pod hřebenem Haltravy pravděpodobně na počátku 18. století, tehdy na panství Stadionů. Její obyvatelé káceli dřevo potřebné pro hraběcí sklárny a hamry. Dnes se jedná již jen o několik převážně rekreačních objektů. Přes část obce vede silnice k hraničnímu přechodu Lísková.

Pod Capartice spadala část zvaná Výhledy, kde byla roku 1933 odhalena známá socha Jindřicha Šimona Baara, chodského spisovatele, který se narodil, žil a zemřel v nedalekém Klenčí. Sám Baar s oblibou vodil své hosty na Výhledy, aby jim ukázal krásné okolí. Zmiňoval také, že cestu přes Výhledy popsal již Jan Jeník z Bratřic v 18. století. U Výhledů se odehrává také úvodní scéna z povídky Boženy Němcové „Karla.“ Dnes spadají Capartice pod městys v Klenčí pod Čerchovem. Z původní zástavby je zajímavý dům čp. 19 z prvních desetiletí 20. století. Místní kaplička, zasvěcená Janu Nepomuckému, byla znovu postavena roku 2008 na místě starší, v 50. letech zbořené, kaple. Spadá pod farnost v Klenčí.

Z Capartic je možné vystoupat po turistické značce na někdejší strážní vrch Sádek (viz Díly). Pod sadeckými skalami leží dva kamenné „bochníky“ o průměru kolem 2 m. Tomuto skalnímu útvaru připsal J. Š. Baar pověsti o hamižném chalupníkovi. Ten se dozvěděl, že v klášteře Pivoň pečou chleba pro chudinu. Vyzvedl si jeden bochník, schoval ho v lese a šel si pro další. Bochníky mu však za trest zkameněly.   

Odkud se vzal název Capartice

Podle tradice nechal hrabě Jan Stadion v místě dnešních Capartic usadit čtrnáct rodin ze sousední Horní Falce. Jejich osadu nazval na počest Jana Nepomuckého, Nepomuk. Spisovatel J. Š. Baar zapsal, že se tak stalo roku 1705, tedy ještě před svatořečením stále oblíbenějšího Jana Nepomuckého. Němci našli obživu jako dřevaři. Místní nové přistěhovalce neměli právě v oblibě pro jejich chudobu. Dostali prý i malé kousky pozemků – „caparty“, vlastně kusy lesních pasek. Vesnici se tak začalo říkat Capartice. Výraz capart označoval vše chatrné a slabé, i chatrné šaty. Známe ho také jako zastaralý výraz pro označení malého dítěte. 

Odhalení sochy Jindřicha Šimona Baara roku 1933

Jindřich Šimon Baar zemřel v Klenčí 24. 10. 1925. Doprovodily ho tisíce lidí. Myšlenka postavit oblíbenému spisovateli pomník na místě, které sám rád navštěvoval a kam rád vodil své četné známé a přátele, vznikla již v den jeho pohřbu. Pomník byl odhalen při velké slavnosti 5. července 1933, řečnil hudební skladatel Jindřich Jindřich. Slavnosti se zúčastnilo na 30 000 lidí. Pomník byl postaven skutečně důkladně, když Němci chtěli kameny z pomníku, museli podstavec stojící pod vlastní sochou rozmetat náloží. Baarova bronzová socha podle návrhu L. Šalouna přežila druhou světovou válku ukryta v Domažlicích. Roku 1947 byl pomník obnoven, k druhému odhalení byl vybrán opět 5. červenec, řečnil opět Jindřich Jindřich.

Jindřich Šimon Baar

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

věcný:

• kaple sv. Jana Nepomuckého
• kamenné bochníky

jmenný:

• Jindřich Šimon Baar