První zmínka o rotundě na vrchu Hůrka pochází z roku 976. Ještě před samotným vznikem hradské soustavy a založením Nové Plzně byla zřejmě důležitým křesťanským kostelem na tomto území. Poté, co se sídelní centrum přesunulo do oblasti dnešní Plzně, ztratila rotunda svůj význam, což zapříčinilo i její postupné chátrání. Poslední ránu jí zřejmě uštědřily husitské války. Koncem 15. či na počátku 16. století již bylo zdivo natolik narušené, že se zřítila. Zubu času odolala pouze apsida a část k ní přiléhajících zdí. Změna nastala ve chvíli, kdy v polovině 16. století se pány zdejších statků stali Kokořovci z Kokořova. Ti totiž tou dobou vykoupili zdejší panství od Šternberků, jenž je drželi jako královskou zástavu. Kokořovci se záhy pustili do obnovy rotundy, kterou osadili novým renesančním bosovaným portálem, podlahu pokryly červenými pálenými dlaždicemi a přesvětili ji na kostel sv. Petra a Pavla. Další krušné časy přišly až ve 2. polovině 18. století, kdy měla být v rámci josefínských reforem zbourána, avšak podařilo se ji zachránit tím, že byla využita jako skladiště střelného prachu, kterým se získával kámen na dláždění cest. Počátkem 20. století ji zakoupilo město a hned roku 1924 ji opravilo. Generální oprava, která dala rotundě její současnou podobu, byla provedena v roce 1975, samotným pracím předcházel archeologický průzkum vedený Antonínem Hejnou. Během této opravy byla zasklena okna a do podlahy vsazeny repliky původních dlaždic ozdobené obrazem Nera a gryfů. Strop dostal poněkud nevhodnou pseudokazetovou podobu a dveře byly zhotoveny z měděného plechu.

Současná podoba stavby tak připomíná původní objekt spíše jen tvarem. Rotunda byla ve 2. polovině 10. století zbudována z řádkovaného křemencového zdiva spojeného vápennou maltou, apsida byla zakončena valenou klenbou, rotunda měla jen dřevěný trámový strop pokrytý šindelem. Mnohými přestavbami se však tato podoba výrazně setřela. Rotunda a její okolí se mnohokrát staly středem zájmu archeologů, poprvé zde kopal Josef Strnad s Ladislavem Píčem v roce 1860. Dnes jsou archeologické nálezy k vidění v interiéru rotundy.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• vrch Hůrka

věcný:

• gryfové
• skladiště střelného prachu

jmenný:

• Šternberkové
• Josef Ladislav Píč
• Nero
• Josef Strnad
• Kokořovci z Kokořova
• Antonín Hejna