Počátky dnešní katedrály sv. Bartoloměje sahají do dob založení města na sklonku 13. století. Tehdy patřilo patronátní právo ke kostelu českému králi a svatostánek byl pouze filiálním kostelem spadajícím pod kostel Všech svatých v Malicích. Až v roce 1322 se Jan Lucemburský definitivně patronátního práva vzdal a novým kostelním pánem se tu stal řád německých rytířů, který si své právo podržel až do roku 1546, kdy jej konečně získalo město.

Právě v 1. polovině 14. století tak vyvstala potřeba vybudovat v Plzni nový, reprezentativní sakrální objekt, který by demonstroval postavení města a jeho měšťanů. Započalo se se stavbou presbytáře roku 1342, kdy zároveň řád německých rytířů zvítězil ve sporu o faru se Všemi svatými v Malicích. Dodnes není zcela jasné, z jakého důvodu bylo pro místo stavby vybráno právě náměstí, neboť v této době nebylo zdaleka obvyklé stavět kostely přímo na městském tržišti. V další fázi měly být vztyčeny věže a od nich se postupovalo výstavbou lodí směrem k presbytáři. Oproti původním plánům se délka lodí zvětšila, a tak bylo nutné zkrátit presbytář, který se v důsledku toho jeví poněkud disproporční k velikosti ostatních částí. Před vypuknutím husitských válek byla na severní straně ještě dostavěna sakristie a sv. Bartoloměj byl provizorně zakryt sedlovou střechou, aby se zde mohly konat první bohoslužby.

Dostavba kostela pokračovala za dohledu stavebního mistra Erharda Bauera z Eichstättu s poněkud pozměněnými plány ve druhé polovině 15. století. Byly doplněny boční portály a realizováno zaklenutí kostela síťovou klenbou na kruhových příponách. Zároveň se definitivně upustilo od myšlenky vztyčit i druhou jižní věž v průčelí kostela, protože to zcela nekonvenovalo s dobovými estetickými představami.

Na přelomu 70. a 80. let pak došlo k velmi důležité inovaci, prestižní plzeňský svatostánek se totiž jevil jako ideální místo k poslednímu odpočinku vlivného rodu Šternberků. Na jižní straně presbytáře totiž byla připojena tzv. Šternberská kaple, ve které nakonec spočinul pouze Jaroslav ze Šternberka. Spekuluje se o autorovi kaple, přičemž se nejčastěji zmiňuje dvorní stavitel Hans Spiess.

Několik dalších proměn přišlo v 16. století, nejprve přibyla severní a jižní předsíň, v roce 1528 kvůli poškození původní střechy požárem byla vyzdvižena nová sedlová střecha. V roce 1580 pak kostel ozdobily dobové renesanční vikýře. Tím byla podoba sv. Bartoloměje na zhruba dvě století zakonzervována. Až 19. století, které bylo ve znamení pohrom, si opět vyžádalo nové stavební úpravy.

V únoru 1835 blesk zasáhl severní věž, tudíž bylo nutné ji opravit. František Filous nahradil pozdně gotickou střechu jednodušší variantou. V 70. letech 19. století se na kostele vyřádil jiný živel, a to vichřice, která shodila východní štít na presbytář a Šternberskou kapli. Rekonstrukcí byl tentokrát pověřen známý slohový purista Josef Mocker, jehož působení se neblaze projevilo zvláště v interiéru, kde odstranil původní barokní oltář a dalších asi 24 oltářů. V exteriéru se pak zbavil renensančních vikýřů.

Posléze upoutal pozornost plzeňský chrám počátkem 20. století, kdy na něm pracoval Kamil Hilbert, v 80. letech jej pak rekonstruoval architekt Tomáš Šantavý.

Současný sv. Bartoloměj, jenž od roku 1993 nese statut katedrály, je vůbec nejvyšší sakrální stavbou na území České republiky. Stavba je dlouhá 58 m a široká 30 m, věž se honosí výškou 102,26 m. V exteriéru je bezpochyby nejcennější plastika Plzeňské madony z opuky umístěna ve středu hlavního oltáře datovaná do doby kolem roku 1300. Dále zde vyniká dřevořezba Kalvárie z 60. let 15. století. Ve Šternberské kapli je nejhodnotnější secesní oltář Jana Kastnera, tzv. Český oltář, a původní nástěnné malby na severní stěně.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Malice

věcný:

• Šternberská kaple
• řád německých rytířů
• kostel Všech Svatých v Malicích
• Plzeňská madona
• Český oltář

jmenný:

• Jan Lucemburský
• Šternberkové
• Kamil Hilbert
• Jan Kastner
• Jaroslav ze Šternberka
• Erhard Bauer z Eichstättu
• Hans Spiess
• František Filous
• Josef Mocker
• Tomáš Šantavý