- Obytné stavby
Činžovní domy v Plzni-Jižním předměstí (čp. 721, 741, 812, 948, 1076, 1077, 1082, 1237, 2074)
Plzeň-Jižní Předměstí - Okres Plzeň-město
Základní informace
typ památky: Obytné stavby
stavební sloh: historismus, neorenesance, neobaroko, kubismus, funkcionalismus
historická epocha: novověk, moderní doba
Stručné představení
Zástavba na území plzeňského Jižního předměstí vyrůstala ve druhé polovině 19. a první půli 20. století, můžeme se zde setkat s řadou památkově chráněných činžovních domů, interiéry některých z nich navrhl věhlasný představitel architektonické moderny Adolf Loos.
Historie
Prostor plzeňského Jižního předměstí začal být souvisle zastavován v šedesátých letech 19. století, rozšiřování a postupné zaplňování nové čtvrti bylo v základních rysech dokončeno před druhou světovou válkou. Kromě reprezentativních a výstavných veřejných budov zde vyrostly hlavně obytné a činžovní domy. Na Jižním předměstí nalezla uplatnění řada architektonických stylů od různých variant historismu přes kubismus až po funkcionalismus. Šachovnicově uspořádané ulice a bloky zástavby se vyznačují slohovou pestrostí a rozmanitostí.
Typickým zástupcem epochy, jíž dominoval historismus, je činžovní objekt čp. 1237 z přelomu 19. a 20. století. Čtyřpodlažní stavení se vyznačuje trojbokým arkýřem s konkávně prohnutými stěnami a dvěma rizality, z toho jedním nárožním. Exteriér i interiéry jsou bohatě dekorovány štukovou výzdobou, honosné elipsovité schodiště se může pyšnit mramorovými obklady.
Společným rysem části památkově chráněných obytných budov na Jižním předměstí je autorský podíl věhlasného architekta Adolfa Loose a jeho pomocníků Jindřicha Kulky a Karla Lhoty. Mezi mimořádně hodnotná díla brněnského rodáka a jeho dvou žáků patří rekonstrukce a úpravy interiérů starších objektů, které se uskutečnily ve dvacátých letech a na samotném počátku další dekády.
Vestavba zařízení původního bytu Oskara a Jany Semlerových do činžovního domu čp. 721 byla provedena roku 1932. Její unikátnost spočívá v tom, že se jedná o jedinou realizaci Loosovy koncepce raumplanu v obytné architektuře na území Plzně. Teoretický koncept spočívá v ústupu od tradičního dělení interiéru do pater. To je nahrazeno jeho členěním do kubusů s odlišnou světlou výškou, jejichž rozměry a podoba jsou určeny jejich účelem a důležitostí. V případě příbytku čp. 721 plní úlohu ústřední prostory rozlehlá hala, která se rozpíná přes výšku dvou podlaží. Hlavní místnosti vévodil kamenný krb, stěny byly obloženy ušlechtilým dřevem. Z centrálního bodu celého domu byla přístupná galerie s knihovnami i ostatní části bytu situované v přízemí v čele s osmibokou jídelnou.
Meziválečnou funkcionalistickou architekturu na ploše plzeňského Jižního předměstí zastupuje nárožní budova čp. 2074 z poloviny třicátých let. Vznikla na rýsovacím prkně výrazného představitele meziválečné avantgardy Lea Meisla. Třípatrový objekt s podkrovím a rovnou střechou se vyznačuje zaobleným prohnutým nárožím se třemi horizontálními pásy, které kryje zelený keramický obklad. Výsledný celek působí díky svým ladným tvarům velmi moderním a dynamickým dojmem.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný: