- Technické památky
Železniční stanice Plzeň-Jižní předměstí (čp. 574)
Plzeň-Jižní Předměstí - Okres Plzeň-město
Základní informace
typ památky: Technické památky
stavební sloh: neorenesance, secese
historická epocha: moderní doba
Stručné představení
Železniční stanice Plzeň – Jižní předměstí byla otevřena na počátku 20. století na trati z Plzně do Chebu, nádraží tvořené ostrovním nástupištěm a dvěma výpravními budovami je v provozu dodnes.
Historie
Stanicí Plzeň – Jižní předměstí prochází důležitý železniční tah, který se přímo v prostoru nádraží větví na dvě ramena. Prvním je trať 170, součást III. tranzitního koridoru, která spojuje Plzeň s Chebem, druhým drážní cesta číslo 180, jež směřuje do Nýřan, Staňkova, Domažlic, České Kubice a bavorského Furth im Wald.
Zastávka byla zbudována v letech 1903 a 1904. Původně se skládala z ostrovního nástupiště a výpravní budovy, která byla situována v jeho severní části. Obě koleje, severní chebská i jižní domažlická, byly přeťaty novým mostem, který dnes nese jméno Ivana Magora Jirouse. Vzhledem k vytíženosti stanice, kterou využívali nejen obyvatelé Jižního předměstí, ale i zaměstnanci nedalekých Škodových závodů, byl v letech 1919 až 1921 dopravní uzel rozšířen o východní nádražní halu.
Ve světle úpadku oblíbenosti železnice po roce 1989 se ukázalo, že přepravní kapacita zastávky neodpovídá reálné poptávce cestujících. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století byla opravena mladší výpravní budova, která je v provozu dodnes. Západní stavení dlouhá léta chátralo, od roku 2000 se v něm nachází kulturní centrum Moving Station, v nedávné době započaly práce na jeho obnově. V letech 2012 a 2013 byl úsek trati, který stanicí prochází, rekonstruován a modernizován, při té příležitosti se renovace dočkala i nástupiště a krytá prostranství určená pro pasažéry.
Celek nádraží je harmonicky a zároveň účelně propojen s bezprostředním okolím. Areál se dělí na dvě poloviny, osu tvoří linie silničního viaduktu, z něhož lze vstoupit do obou budov ležících ve východní i západní části nástupiště. Staršího data vzniku je západní secesní objekt, který dnes slouží kulturnímu a společenskému životu. V letech 1919 až 1921 vyrostla východní hala. Výstavná patrová stavba obdélníkového půdorysu se pyšní členitými štíty s freskami, reprezentativním vstupem a fasádou, kterou zdobí nárožní bosáže, lizény a profilovaná dekorativní římsa.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný: