- Panská sídla
Tvrz Dešenice (čp. 1)
Dešenice - Okres Klatovy
Základní informace
typ památky: Panská sídla - tvrze
stavební sloh: gotika, renesance
historická epocha: středověk, novověk
Stručné představení
Stará vodní tvrz vystavěná nejpozději ve 14. století místní šlechtou zmizela ve hmotě renesančního zámku, jehož staviteli byli Předeničtí z Předenic na přelomu 16. a 17. století.
Historie
Ves Dešenice je poprvé vzpomínána roku 1272, kdy tu seděl jakýsi rytíř s neobvyklým jménem Rydkéř. Posléze zprávy o této lokalitě mizí a znovu se o ní dozvídáme až koncem 14. století, kdy velkorysé dešenické panství spravoval Racek z Dešenic snad tou dobou již z vodní tvrze, která se nacházela v centru vsi, jižně od kostela. První přímou zprávu o existenci šlechtického sídla v Dešenicích však máme až z roku 1533, kdy se o tvrzi mluví v souvislosti s Trystramem z Předenic. Přdeničtí, kteří si Dešenice podrželi až do počátku 17. století, se však již nespokojili s neútulnou vodní tvrzí a na jejím místě nechali zbudovat jednoduchý renesanční zámek. Krátce na to však místní statek zakoupili Vrábští z Vrábí a po roce 1686 tu přebývali Kolovratové. V polovině 18. století si stavba vyžádala nutnou rekonstrukci, Prokop Kolovrat-Krakovský ji velmi šetrně opravil v barokním stylu, aniž by narušil původní renesanční ráz stavby. Roku 1757 ale Dešenice připadly pod bystřické panství a zámek přestal plnit funkci rezidence majitelů panství. Přesto jej však nepotkal nepříznivý osud opuštěné postupně chátrající ruiny, nýbrž zůstal zachován v podstatě až do 19. století, kdy tu byl zřízen pivovar. Poslední výrazná přestavba byla provedena obcí Dešenice v roce 2012 za účelem využití bývalého zámku pro veřejné potřeby.
O architektonickém provedení staré vodní tvrze nemáme žádné doklady. Až z roku 1729 se dochoval popis renesančního zámku, který byl kamenný s šindelovou střechou a jedinou věží, část jeho vnitřních prostor byla navíc využívána jako sýpka. Současný objekt tvoří jednopatrová budova se zdvojenou sedlovou střechou uzavírající menší nádvoří, do něhož se vstupuje branou pod dvoupatrovou věží se zachovalou klenutou gotickou místností, její středověký původ připomíná i část zachovalého zdiva ve verandě. Za stavitele této nejstarší dochované části zámku je považován husitský hejtman Ctibor z Dešenic. Výrazné renesanční prvky jsou pak patrné na hospodářském stavení přiléhajícímu k zámku, které má vysoké krovy a charakteristickou psaníčkovou a figurální výzdobu omítek.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný:
- Kolovratové
- Předeničtí z Předenic
- Rydkéř
- Racek z Dešenic
- Trystram z Předenic
- Vrábští z Vrábí
- Prokop Kolovrat-Krakovský
- Ctibor z Dešenic