- Panská sídla
Tvrz Úsilov (čp. 23)
Úsilov - Okres Domažlice
Základní informace
typ památky: Panská sídla - tvrze
stavební sloh: gotika, renesance
historická epocha: středověk
Stručné představení
Z původní nejstarší části tvrze zbylo jen věžovité stavení, jehož původní podoba byla narušena přestavbou na sýpku. Tvrz byla obehnána vodním příkopem, ze kterého se ovšem nic nezachovalo.
Historie
Tvrz v Úsilově uprostřed obce vystřídala řadu majitelů. Patrně existovala již za Výrků z Rýzmberka, kteří do Úsilova přesídlili ze své starší tvrze z Výrova u Dolan. Za Výrků zažil Úsilov nejdramatičtější dobu, když zřejmě na podzim roku 1473 vpadli do kraje Bavoři a plenili. Mezi dalšími majiteli najdeme Švihovské z Rýmberka a pány z Příchovic (ti přistavěli další část tvrze, v pramenech patrně nazývanou Nová tvrz). Jan z Příchovic přenechal Úsilov roku 1571 své manželce Anně z Vidršperka. Po Annině smrti přešel majetek na syny Annina bratra Bohuslava Vidršpergára z Vidršperka. Místní Vidršpergárové nebyli nikterak bohatí, sloužili jako žoldnéři ve vojsku. Však také Jan Vidršpergár omlouval roku 1628 účast ve stavovském povstání na straně proti císaři dluhy a tím, že byl k účasti donucen. Úsilov již roku 1624 prodal a peníze utratil. Nakonec nedostal ani pokutu. Úsilov se díky němu dostal do rukou dalšího dobrodruha Jana Filipa Kratze ze Scharfensteinu, který již roku 1635 skončil za zradu císaře na popravišti. Jeho majetek byl zkonfiskován a Úsilov získal Jan Oldřich Burghauser. Majitelé tvrze se poté opět rychle střídali. Tehdy již stála Stará a Nová tvrz, existoval i vrchnostenský dvůr. Roku 1695 přešlo panství k hradu Roupov, roku 1711 pod Chudenice. Tvrz přestala být šlechtickým sídlem. Sloužila spíš hospodářským účelům. Za Černínů byla na tvrzi sýpka a byty pro čeleď. Po pozemkové reformě vznikl v Úsilově zbytkový velkostatek. Roku 1922 patřila tvrz Janu Balákovi, což byl původně správce Černínů. Dalšími držiteli tvrze byla statkářská rodina Kohoutů (od roku 1937). Josef Kohout byl za druhé světové války starostou obce a vládním komisařem. Do Úsilova za ním měl zajíždět i nechvalně proslulý ministr Emanuel Moravec. Uvažovalo se o přestavbě tvrze na zámeček, tato přestavba ale nebyla dokončena. Po roce 1945 byl J. Kohout označen za kolaboranta, byl odsouzen do vězení a o majetek přišel. Po roce 1989 vznesl dědic rodu restituční nároky. Následný soudní spor zastavil opravu tvrze, kterou financovala obec.
Z původní nejstarší části tvrze zbylo jen věžovité stavení, jehož původní podoba byla narušena přestavbou na sýpku. V renesanční přístavbě sídlil po roce 1945 místní národní výbor. Tvrz byla obehnána vodním příkopem, ze kterého se ovšem nic nezachovalo.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný: