Hrad Nový Herštejn (z německého „Herr“ a „Stein“ – tedy Panský kámen či Panská skála) se nachází tři kilometry východně od Kdyně, vede k němu červená turistická stezka. Průvodce doporučují jeho návštěvu zejména na podzim či na jaře, kdy malebnost dobře uchované zříceniny podtrhává krása zdejší přírody - stoleté stromy i vzácné květiny. Však bylo okolí zříceniny vyhlášeno již roku 1933 státní přírodní rezervací. Hrad byl založen na zajímavém půdorysu nepravidelného trojúhelníka, v jeho rozích stály obranné věže. Hrad chránil také mohutný příkop a val. Nejlépe se do dnešní doby dochovaly zbytky výstavného dvoupatrového či dokonce třípatrového čtvercového paláce. Nejznámější částí vnějšího opevnění byla tzv. Panenská bašta. Zříceninou je hrad od roku 1475, kdy ho vyplenilo bavorské vojsko. Hrad vznikl někdy v první polovině 14. století, prvně je zmíněn roku 1348, ale postaven byl patrně již dříve. Uvažuje se, že jeho zakladatelem by mohl být Bušek II. z Velhartic, syn známějšího Buška I., komorníka Karla IV., známého z Nerudovy balady. I Bušek II. byl v královských službách. Jeho dědici Protiva a Břeněk už jsou v pramenech (1348–49) zmiňováni přímo v souvislosti s hradem. Tato větev pánů z Velhartic se pak psala také jako Herštejnští z Velhartic nebo jednoduše páni z Herštejna. Z dalších majitelů stojí za zmínku Ješek z Velhartic, královský maršálek (zemřel 1373). Jeho syn Jan měl spory s mocnými Rožmberky, kteří ho jednou i zajali. Později se dostal do sporu se sousedními bavorskými knížaty. Válku s Bavory „podědili“ i jeho potomci, především jeho vnuk Jan, za kterého nakonec Bavoři roku 1475 hrad jako sídlo škůdce a loupeživého rytíře dobyli, Jana odvezli s sebou do Bavor a propustili ho až po slibu zaplacení výkupného. Poničený hrad se dostal krátce do vlastnictví známého Půty Švihovského (zemřel 1504) a po jeho smrti do rukou jeho syna Břetislava, který provedl alespoň drobné opravy. Panstvo však již na hradě nikdy nesídlilo. Nový Herštejn se dostal do držení města Domažlice, které však statek ztratilo jako trest za účast v odboji proti Ferdinandu I. Z dalších majitelů je nejdůležitější rod Černínů, který zde měl majetky až do roku 1945. Znak tohoto rodu dodnes najdeme na myslivně pod hradem.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Kdyně

věcný:

• myslivna
• státní přírodní rezervace
• Panenská bašta
• bavorské vojsko

jmenný:

• Bušek z Velhartic
• Půta Švihovský
• Černínové
• páni z Herštejna