Severně od dnešního centra Starého Plzence se rozpíná vrch Hůrka, na této dlouhé a strmé ostrožně stálo významné správní centrum přemyslovských Čech, o němž se poprvé zmiňuje již Theitmar z Mersenburku k roku 976. Plzeňské hradiště si brzy vydobylo v rámci hradské soustavy výjimečné postavení a několikrát dokonce hostilo samotného knížete. Existence důležitého správního střediska pochopitelně přilákala i řemeslníky a obchodníky, kteří se usazovali v podhradí.
Nepříliš výhodná poloha však vedla k tomu, že se osídlení koncetrovalo na dvou místech, v předhradí na tzv. Malá Straně kolem kostela Narození Panny Marie a jižně od řeky v místech dnešní Velké Strany. Atraktivitu této oblasti navíc dodávala i obchodní stezka protínající centrum Velké Strany, v jehož středu již tehdy stával kostel sv. Jana Křtitele. Stará Plzeň, jak se Starému Plzenci až do 15. století říkalo, se již v roce 1272 mohla chlubit městskými právy a osmi sakrálními stavbami. Ovšem tou dobou již docházelo k jeho postupnému úpadku, neboť nejpozději v roce 1295 podnítil Václav II. vznik nového královského města na soutoku čtyř řek v rovinaté Plzeňské kotlině. Důvodem k takovému radikálnímu kroku byl nejen zánik správního centra na vrchu Hůrka, ale především i nepříliš příhodné terénní podmínky neumožňující zajistit rodícímu se městu dostatečnou bezpečnost.
Statut městečka si Plzenec zachoval ještě ve 14. století, kdy byl komorním sídlem spravovaným od roku 1361 z hradu Radyně. Pozvolnou redukci urychlily husitské války a po třicetileté válce již Plzenec marně bojoval o udržení někdejšího statutu, který znovu nabyl až v roce 1846. Úbytek obyvatel doprovázel i zánik kostelů, z původních osmi do současnosti přežily pouze dva a rotunda sv. Petra a Pavla.
Od poloviny 19. století se postavení městečka opět zlepšilo. Byla tudy vedena železnice Plzeň-České Budějovice a založen pivovar. Od počátku 20. století rostla obliba Plzence nejen díky rozvoji průmyslu, pracovala zde knihtiskárna, továrna na smirkový papír, tři průmyslové mlýny, tři pily, tři cihelny, cementárna a těžila se zde železná ruda, nýbrž se stal také přitažlivým místem ke klidnému životu v blízkosti velkoměsta s vynikající dostupností právě díky železniční dopravě.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
