Na mírném svahu západně od údolí Klabavy byla ve středověku založena ves, kterou již roku 1242 daroval Václav I. chotěšovskému klášteru. Příslušnost ke klášternímu majetku zřejmě napomohla k tomu, že zde již ve 14. století stál kostel spadající do Rokycanského děkanátu. Koncem 14. století se však dýšinský statek dělil mezi několik vlastníků. Část spravovali okolní vsi, část měli v držení místní vladykové. V 16. století pak ves příslušela nedalekému statku Horomyslice. Od poloviny 16. století pak Dýšina přináležela k majetku královského města Plzně, která zůstala zdejší vrchností až do konce feudalismu. Až do počátku 18. století se však ves rozvíjela jen velmi pozvolna, berní komisaři tu například zaznamenali jen 14 usedlostí. Situace se ovšem v průběhu 18. a zvláště v 19. století výrazně proměnila, protože Dýšina se díky ložiskům železné rudy stala na dlouho centrem železářství. První železárna fungovala již roku 1678 v Horomyslicích, koncem 19. století pak byly přímo v Dýšině otevřeny strojírny a slévárny. Blízká huť v Horomyslicích se počátkem 20. století navíc transformovala v moderní Horomyslické železárny.

I přes rozvoj průmyslu a četné moderní zásahy do samotného jádra vsi, si Dýšina ponechala specifický vesnický charakter s cenným souborem plzeňské lidové architektury, z toho důvodu byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.  

Dělo jako symbol boje za svobodu

Připomínkou přátelského a poklidného soužití Dýšinských a amerických osvoboditelů připomínal ještě v 50. letech pomník v podobě ukořistěného německého děla. Po skončení 2. světové války pobýval na Dýšinsku generál Ernst Harmon, jenž sídlil v Nové Huti. Když se on a jeho vojáci vraceli zpět do Ameriky, věnovali mu Dýšinští jako upomínku na jeho pobyt mapy s originály akademického malíře Vladimíra Vraštila. Dojatý Harmon zase na oplátku nechal v Dýšině německé dělo, které jeho jednotka ukořistila. Mělo být symbolem boje za svobodu slova a projevu a za ochranu vlastních domovů. Místní jej umístili před budovu školy, kde stálo až do roku 1953, kdy jej nějaký vtipálek otočil hlavní k východu. Takovou narážku si komunistický režim pochopitelně nemohl nechat líbit a dělo muselo být odstraněno.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Klabava
• Horomyslice

věcný:

• železná ruda
• železárna
• Horomyslické železárny
• slévárna

jmenný:

• Václav I.