Srní, nacházející se v nadmořské výšce téměř 900 m. n. m., bylo založeno jako dřevařská osada v 18. století. Drobná, dnes již porostem pokrytá, návrší rozesetá v jeho okolí však upomínají na těžbu zlata, která zde zřejmě ještě ve středověku probíhala. Zdejší oblast byla již od počátků formování českého státu sídlem králováků, svobodných sedláků, kteří za ochranu zemské hranice byli obdarováni řadou královských privilegií. Z hlediska práva pak podléhali pouze královské komoře. Až v 18. století zdejší statky připadly pod tzv. Novostodůlecké rychtářství, jehož majitelem byl baron Schmiedl. Ten se rozhodl vytěžit bohatství zdejších šumavských lesů a za tím účelem podnítil vznik dřevorubecné osady počátkem 18. století. Název dostala podle hojného výskytu srnčí zvěře, Srní. Místní obyvatelstvo bylo zprvu výhradně německé, jak obec vzkvétala, vyvstala potřeba zajistit místním osadníkům základní služby. V roce 1787 byla v obci otevřena škola, o rok později vystavěn dřevěný kostel a hřbitov, až počátkem 19. století jej nahradil kamenný kostel Nejsvětější Trojice. Koncem 18. století inicioval nový majitel zdejšího panství kníže Schwarzenberg stavbu Vchynicko-tetovského kanálu, jednalo se o plavební kanál, který měl umožnit splavení dřeva ze Šumavy a výrazně tak zefektivnit jeho prodej a zpracování. Pro rozvoj obce byla důležitá také výstavba silnice z Rejštejna na Srní v 70. letech 19. století. Za první republiky tady začala poprvé fungovat česká škola a v roce 1937 započala stvaba vodní nádrže na Sedle, jenž měla sloužit k bezproblémovému provozu elektrárny na Čeňkově Pile. Srní se zároveň pyšní tím, že zde v roce 1818 byla zprovozněna vůbec první meteorologická stanice.
Krásná příroda a výhodná poloha v rámci Národního parku Šumava přála již od 19. století cestovnímu ruchu. Jedním z častých hostů zde byl také Karel Klostermann. Z hlediska architektonického je Srní zajímavé především díky souboru šumavské lidové architektury. Jedná se o tradiční roubená stavení postavená na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem.
