Hradešice, nacházející se necelých 8 km západně od Horažďovic, byly lokovány nejpozději ve 14. století na dně ploché a široké kotliny ohraničené Mlýnským a Černíčským potokem. Místní kostel Proměnění Páně je připomínán již v roce 1360 jako farní. Ještě před koncem 14. století získali Hradešice páni z Čachrova, kteří tu pobyli ovšem pouze do roku 1417. V průběhu 16. století Hradešice ztratily statut samostatné vsi a byly přičleněny nejprve k Rabí, od roku 1591 zase patřily k Nalžovům. Velmi netradiční situace nastala v 17. století, kdy byla ves rozdělena na dvě výrazně asymetrické části. Jedna zůstala pod správou Nalžov a druhá, o velikosti jediné chalupy, připadla městu Horažďovice.
Hradešice mající pravidelné jádro s téměř obdélníkovou návsí vykazují jasné znaky vrcholně středověkého založení. Náves obklopují ze všech stran usedlosti a podél delších stran na ni ústí poměrně široké cesty, čímž vytváří půdorys rovnoramenného kříže. Právě okolí těchto cest a posléze i jižní konec vsi zaplnila v průběhu let druhotná domkářská a chalupářská zástavba. Farní kostel se nachází severně od centra vsi, v jeho blízkosti je fara a výklenková kaplička. Mezi kostelem a návsí pak probíhá hlavní silnice z Horažďovic na Klatovy, která kopíruje původní císařskou cestu. Domy v okolí této silnice však byly budovány až od počátku 20. století. Přímo na návsi je pak k vidění malá kaple z 18. století. Z architektonického hlediska jsou zajímavé zvláště kamenné sýpky u usedlostí čp. 8 a 17, patrový dům čp. 1 a řada stodol na západním okraji vsi.
Ačkoli byla tradiční podoba vsi výrazně narušena modernizací ve 20. století, zachovala si základní urbanistickou i hmotovou strukturu a v roce 1995 tak byla prohlášena městskou památkovou zónou.
