Hlavním a nejvýznamnějším strážským svatostánkem je kostel svatého Václava, jenž je dominantou zdejšího náměstí.

První zprávu o existenci gotické svatyně přinášejí písemné prameny, které se hlásí do roku 1384. Kolem roku 1400 byl chrám důkladně opraven. Roku 1609 se uskutečnila renesanční přestavba vysoké hranolové věže. Rozsáhlá barokní rekonstrukce, k níž došlo v první půli 18. století, zahrnovala i vybudování sakristie. Další úpravy proběhly v osmdesátých letech 18. věku, po požáru, jenž v létě 1876 takřka úplně zničil vnitřní zařízení, byl sakrální objekt řadu měsíců obnovován, aby se roku 1878 opět otevřel věřícím. V současné době je technický stav památky uspokojivý, vadu na kráse však představují zanedbané a poškozené venkovní omítky.

Obdélníkovou loď na západní straně uzavírá zdobné barokní průčelí s půlkruhovým portálem, trojúhelníkovým štítem s volutami a výklenkovými sochami svatého Marka a Panny Marie, východní část přechází v protáhlý, trojboce uzavřený presbytář, na který navazuje šestiboká sakristie, na severu ke kněžišti přiléhá čtvercová věž. Fasádu chrámu člení lizény a šambrány, zvýrazňující obdélníková okna s půlkruhovými záklenky, portály jsou opatřeny dekorativními ostěními, závěr presbyteria zpevňuje několik kamenných opěráků.

Nad vnitřním prostorem lodi se klenou tři pole české placky, v sakristii a v kněžišti se setkáme s valenou klenbou s lunetami, nad podvěžím se prostírá křížová klenba. Stěny i stropy byly roku 1906 vymalovány freskami. Většina mobiliáře pochází ze začátku 20. století a ze slohového hlediska se řadí k novorománskému a novorenesančnímu výtvarnému umění. Výjimku představuje skulptura Jana Křtitele z první poloviny 18. věku, barokní sochařství zastupuje i Pieta vyřezaná ve druhé půli 17. století. Ještě dříve, kolem roku 1475, vznikla pozdně gotická plastika Madony.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• fresky