Temeno Lazurového vrchu, návrší ležícího asi 1,5 kilometru severně od Michalových Hor, dosahuje nadmořské výšky rovných 650 metrů. Zalesněný kopec ukrývá donedávna takřka neznámou zříceninu hradu Michalšperk. O zaniklém panském sídle nejsou k dispozici takřka žádné informace, při popisu jeho stavebního vývoje a přibližné rekonstrukci jeho minulosti jsme odkázáni takřka výhradně na prameny archeologické povahy, neboť první písemnost, která nás informuje o jeho existenci, pochází až z roku 1794, tedy z období, kdy se bývalá šlechtická rezidence dávno proměnila v opuštěnou a zapomenutou ruinu.

Dříve se nesprávně soudilo, že zde stála tvrz vybudovaná v 16. století Šliky za účelem ochrany blízkých stříbrných dolů. Pod vlivem výzkumů z počátku osmdesátých let 20. století byla tato teorie opuštěna, revidovány byly taktéž dosavadní představy o stáří zříceniny. Hrad byl patrně obydlen pouze po dobu několika desetiletí. Archeologické průzkumy kladou jeho vznik do 13. století.

Nevelké opevněné sídlo bylo chráněno šíjovým příkopem, ústředním objektem celého areálu byl okrouhlý bergfrit obklopený obvodovými hradbami, do jejichž východního křídla byla prolomena vstupní brána. Na místě, kde se kdysi věž mocně vypínala proti obloze, dnes nalezneme homolovitý pahorek tvořený jejími sesutými troskami. Nedílnou součástí hradního komplexu byl šlechtický palác, který výsledky stavebně-historického průzkumu umístily k severnímu rameni hradby. Kromě pozůstatků obranné věže lze na návrší kopce, poznamenaného rozsáhlou těžební činností, identifikovat méně výrazné terénní nerovnosti a takřka neznatelné zbytky zdiva.

Michalšperk je modelovou ukázkou bergfritové dispozice, základního typu šlechtických hradů v Čechách 13. století. Skutečnosti, že opevněné sídlo bylo záhy po svém vzniku opuštěno, vděčíme za to, že nebylo poznamenáno pozdějšími přestavbami a uchovalo si svou původní čistou podobu.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• bergfrít

jmenný:

• Šlikové