Předchůdcem dnešního kostela Archanděla Michaela byla gotická kaple, která se tyčila na návrší nad kdysi živou hornickou osadou do roku 1590, kdy byla přestavěna a rozšířena. Současnou podobu získala svatyně kolem roku 1670, kdy byla upravena v raně barokním slohu. Michalovy Hory byly tvrdě zasaženy vysídlením německého etnika, k němuž došlo po skončení druhé světové války. Z více než 1 500 osob, které zde žily před rokem 1945, se místní populace do počátku třetího tisíciletí smrskla na pouhých 50 stálých obyvatel. Exodem byl z pochopitelných důvodů poznamenán i michalohorský svatostánek, jehož technický stav se v průběhu druhé poloviny 20. století vlivem zanedbané údržby postupně zhoršoval.

Vizuálně nejpůsobivější částí kostela Archanděla Michaela je patrová hranolová věž krytá cibulovitou bání s lucernou, která se vypíná nad západním průčelím stavby. Východní část obdélníkové lodi přechází v zúžený, trojboce uzavřený presbytář, k němuž od severu přiléhá čtvercová sakristie s oratoří v patře. Vnější stranu obvodového zdiva halí prostá nezdobená omítka, v dnešní době značně poškozená, plochy stěn jsou děleny vysokými, úzkými a půlkruhově uzavřenými okny. Dekorativní prvky v podobě lizén a nárožních pilastrů nalezneme pouze na věži.

Presbyterium je zastřešeno křížovou klenbou, která se v závěrech kněžiště paprsčitě větví, prostor lodi uzavírá kazetový strop. Zařízení kostela není stylově jednotné, jednotlivé prvky byly do interiéru umisťovány v dlouhém období od 16. do 20. století. Novobarokní hlavní oltář byl zhotoven po roce 1900, staršího data vzniku jsou hodnotné raně barokní boční oltáře a krásně vyřezávaná kazatelna. V presbytáři lze spatřit kamennou křtitelnici z 16. století.

Technický stav kostela Archanděla Michaela není uspokojivý, památku hyzdí vytlučená okna, poničené omítky, velké riziko představují dlouho neopravované krovy a střecha. V posledních letech se péči o chrám a jeho obnovu věnuje místní občanské sdružení.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• kamenná křtitelnice