Zhruba uprostřed obce Hošťka, na obdélníkové návsi v sousedství malého rybníku, se tyčí dominanta vsi, kostel svaté Markéty. Původně zde stávala malá kaple, v písemných pramenech připomínaná v letech 1707 a 1738, která byla roku 1744 pod vedením dosud neznámého architekta zcela přestavěna. Budova byla roku 1887 vážně poškozena požárem, nedlouho poté byl barokní chrám rozšířen o pseudoslohové západní průčelí s věží.

Půdorys lodi se blíží protáhlému obdélníku, na její východní stranu navazuje trojboký závěr presbytáře. Dvě z jeho tří stěn jsou mírně konkávně prohnuté, zadní obvodová zeď je rovná. Ke kněžišti přiléhá menší sakristie, podobu západního průčelí svatostánku určuje vstupní trakt se čtvercovou věží krytou jehlancovou střechou. Fasádu svatyně profilují lizénové rámce a půlkruhová okna.

Nad lodí se rozprostírají tři pole valené klenby s lunetami, presbyterium, jehož tvar se v interiéru blíží půlkruhu, je shora zakryto konchou, v níž se nachází malá nika. Většina mobiliáře vznikla v souvislosti s přestavbou kaple na kostel a pochází z poloviny 18. století. Jedná se o řemeslně zdatné a hodnotné ukázky západočeského rokokového umění. Součástmi hlavního oltáře portálového typu jsou obraz svaté Markéty a sochařská výzdoba, konkrétně skulptury svatých Kateřiny a Barbory spolu s menšími plastikami Krista a Boha Otce. Postranní oltář se pyšní soškami svatých Vavřince a Jana Nepomuckého. Autorem rokokové kazatelny z půle 18. století byl patrně řezbářský mistr Jakub Artschlag. V prostoru pod kruchtou můžeme obdivovat obraz Ukřižování z 18. věku, kamenná křtitelnice vznikla roku 1815.

Chrám svaté Markéty v Hošťce v současnosti slouží liturgickým účelům, ačkoliv jeho technický stav má daleko k dokonalosti. Závažně poškozené jsou krovy a konstrukce střechy, přítomnost rybníka v bezprostředním okolí svatyně je příčinou zavlhčení budovy, což negativně působí na trvanlivost omítek.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• kamenná křtitelnice

jmenný:

• Jakub Artschlag